Severní Makedonie je první ze zemí západního Balkánu, kterou šéfka unijní exekutivy na své několikadenní cestě po regionu navštívila. Po boku severomakedonského premiéra Dimitara Kovačevského uvedla, že Severní Makedonie „je na dobré cestě“ stát se členem EU. Je ale potřeba pokračovat v reformách, a zejména schválit potřebné ústavní změny.

Severní Makedonie má nyní spolu s několika dalšími zeměmi západního Balkánu včetně Srbska, Černé Hory či Albánie ve vztahu s EU status kandidátské země. O členství požádala už v roce 2004, kandidátem je od roku 2005. Následně čekala dlouhých 17 let, mimo jiné kvůli odporu Řecka a poté i Bulharska. Nakonec EU se zemí oficiálně zahájila přístupové rozhovory teprve loni v červenci.

Severomakedonský premiér na tiskové konferenci vyjmenoval, jaké všechny výhody členství v EU podle něj zemi přinese. „Naše ekonomika výrazně poroste, čekají nás obrovské příležitosti, naše výrobky se dostanou na evropský trh, zvýší se kvalita vzdělávání, sníží se ceny dopravy,“ uvedl Kovačevski. „Evropská cesta je správná cesta. Členství v EU do roku 2030 je ambiciózní, ale dosažitelný cíl,“ dodal.

Šéfka Evropské komise ocenila, jakého pokroku už Severní Makedonie na své cestě do EU dosáhla. „Je úžasné vidět vaše odhodlání posouvat se vpřed tím správným směrem,“ uvedla. Důležité je podle ní mimo jiné přiblížit obě ekonomiky, unijní a severomakedonskou. Země podle ní musí provést také nezbytné reformy. Severní Makedonie se podle ní musí sama rozhodnout, jaká bude její budoucnost. „Doufám, že všechny strany podpoří ústavní změny. Makedonie ušla dlouhou cestu a my ji chceme vidět jako člena Evropské unie,“ dodala.

EU si letos připomněla 20 let od zahájení přístupového procesu pro státy západního Balkánu. Integrace tohoto nestabilitou poznamenaného regionu však postupuje velice pomalu, členem bloku se stalo zatím pouze Chorvatsko. Cesta zbylých šesti západobalkánských zemí - Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska - do EU se zadrhává na neschopnosti vlád provést klíčové reformy i nejednotném přístupu členských zemí k začlenění tohoto regionu. V loňském roce získaly status kandidátské země také Moldavsko a Ukrajina.

Podle von der Leyenové by měly nyní země západního Balkánu využít „obrovské příležitosti“, která se otevřela, a pokročit dál na své evropské cestě. Příští týden, ve středu 8. listopadu, by měla Evropská komise představit svou hodnotící zprávu týkající se pokroku jednotlivých zemí na cestě do Evropské unie.

Von der Leyenová zamířila do Kosova, odtud se přesouvá do Černé Hory a Srbska

Další zemí, do které šéfka EK dnes přicestovala, je Kosovo. Tato bývalá jihosrbská provincie teprve loni v prosinci oficiálně podala přihlášku do EU. Proces přijetí Kosova nejspíš potrvá mnoho let nebo i desetiletí a bude záviset na tom, zda se této balkánské zemi podaří urovnat vztahy se Srbskem. Překážkou je i to, že Kosovo jako suverénní zemi neuznává pět členských států EU - Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Kypr.

„Na úvod mi dovolte, abych vás ujistila, že Evropská unie do budoucna počítá se všemi šesti zeměmi západního Balkánu,“ řekla von der Leyenová na společné tiskové konferenci s kosovskou prezidentkou Vjosou Osmaniovou. Kosovo podle ní neustále postupuje v nutných reformách, potřeba je ale ještě více práce.

Jako úspěch zmínila, že se podařilo dojednat rušení vízové povinnosti pro občany Kosova. Od 1. ledna příštího roku tak lidé budou moci do zemí EU cestovat bez víz stejně jako zbytek regionu. „Všichni víme, že je to fantastický způsob, jak sblížit naše obyvatele,“ uvedla von der Leyenová s tím, že jde o velmi důležitý milník ve vzájemných vztazích mezi EU a Kosovem. Jak nicméně dodala, dalšího pokroku není možné dosáhnout bez toho, že by Kosovo a Srbsko normalizovaly své vztahy. „Pro oba dva státy je naprosto klíčové, aby vzájemně spolupracovaly,“ uzavřela.

Dosud poslední schůzka představitelů obou zemí se uskutečnila minulý týden ve čtvrtek v Bruselu a lídři Kosova a Srbska se na ní neshodli na zmírnění napětí ve vzájemných vztazích. Jak tehdy uvedla agentura AP, průběh jednání ukázal hlubokou nedůvěru, která panuje mezi kosovským premiérem Albinem Kurtim a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. Oba politici se navzájem obviňují ze selhání rozhovorů.