Mnozí podle lékařů prvotní příznaky, jako jsou kašel, horečka, schvácenost nebo bolest na hrdi, podceňují a skončí v nemocnici. Kolem 2000 až 3000 lidí každý rok nemoci podlehne. V tiskové zprávě ke kongresu 33. moravskoslezských pneumologických dnů to uvedl přednosta Kliniky přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc Petr Jakubec.

"Nad 65 let prudce stoupá riziko onemocnění, nad 75 let ještě výrazněji a pacienti nad 85 let jsou ohroženi nejvíce. Rizikovou skupinou jsou i lidé s chronickými nemocemi srdce, plic, ledvin či s cukrovkou a pacienti s oslabenou imunitou, například po transplantaci, s nádory nebo autoimunitními nemocemi," dodal.

Onemocnění se přenáší kapénkami. "Bakterie jsou všude kolem nás, a když je vdechneme, může se nemoc rozvinout. Neznamená to ale, že onemocní každý. Často k tomu musí přispět oslabení organismu, únava, stres nebo přítomnost jiné chronické nemoci," dodal.

Mezi typické projevy patří horečka, kašel, bolest na hrudi, dušnost a celková schvácenost. "Abychom mohli říct, že pacient má zápal plic, musí být přítomny klinické příznaky a na rentgenovém snímku hrudníku také jasné změny. Pokud má pacient jen horečku a kašel, ale rentgen je čistý, jde o zánět průdušek, nikoliv plic," vysvětlil.

Nemocným lékaři předepisují antibiotika. Mladší pacient s mírnými příznaky obvykle zvládne nemoc v domácím prostředí, starší s více chronickými nemocemi nebo komplikacemi, jako je nízký krevní tlak nebo nedostatek kyslíku v krvi, většinou potřebují pobyt v nemocnici.

Bez včasné léčby může takzvaná komunitní pneumonie vést k vážným komplikacím, mezi které patří poškození plicní tkáně, vznik hnisavých dutin v plicích, zánět pohrudnice nebo rozšíření infekce do krevního oběhu, tedy sepse. "Tyto stavy mohou být život ohrožující a pacienti pak vyžadují intenzivní péči," dodal Jakubec.