Západní firmy potichu sponzorují Putinovu válku
12. 6. 2025 – 6:36 | Ekonomika | Štěpán Bárta
Zatímco Ukrajina krvácí, západní korporace dál posílají do ruské státní kasy miliardy. Jen za loňský rok zaplatily daně v hodnotě 40 miliard eur – téměř třetinu ruského vojenského rozpočtu. V čele skandálního žebříčku stojí Raiffeisen Bank, ale rozhodně není sama.
Daně místo sankcí? Západní byznys drží ruskou ekonomiku nad vodou
Od začátku invaze na Ukrajinu se stovky západních firem veřejně zavázaly, že opustí ruský trh. Jenže skutečnost je jiná. Jak zjistili nizozemští investigativci ze skupiny Follow The Money, drtivá většina těchto firem nejenže z Ruska neodešla, ale dál odvádí miliardové daně do rozpočtu země, která vede krvavou válku.
Podle dat Kyiv School of Economics a iniciativy B4Ukraine dosáhly odvody západních korporací v Rusku za poslední dva roky částky 40 miliard eur. To odpovídá přibližně třetině ročního vojenského rozpočtu Ruské federace. A co víc – většina těchto firem pochází ze zemí G7 a Evropské unie, tedy států, které oficiálně podporují Ukrajinu vojensky i finančně.
„Z každých deseti dolarů pomoci Ukrajině plyne jeden dolar do ruského rozpočtu z daní těchto západních firem,“ upozorňuje B4Ukraine.
Raiffeisen Bank na špici. Pomáhá Kremlu obcházet sankce
Největším daňovým přispěvatelem mezi zahraničními firmami byla v roce 2023 rakouská Raiffeisen Bank International, která do ruské státní kasy poslala 457 milionů eur. „Banka představuje klíčové spojení mezi Ruskem a globální ekonomikou,“ stojí ve zprávě.
Raiffeisen však není jediná. V první desítce se objevují i jména jako Philip Morris, PepsiCo, Mars, UniCredit nebo Japan Tobacco International. Některé firmy svou přítomnost v Rusku obhajují „nezbytností“ svých produktů pro ruské spotřebitele, jiné se k situaci vůbec nevyjadřují.
Z více než čtyř tisíc zahraničních společností jich podle dřívější analýzy KSE Rusko skutečně opustilo jen kolem 10 %, další třetina alespoň omezila činnost.
Putin zvedá daně, firmy dál platí
Putinův režim mezitím zvyšuje daň z příjmu i DPH a posiluje kontrolu nad podnikáním zahraničních subjektů. Mnohé firmy, které by rády odešly, k tomu nemají legální možnost – odprodej aktiv je v mnoha případech blokován ruskými soudy nebo podmíněn likvidačními cenami.
Přesto tlak na tyto společnosti sílí. Iniciativa B4Ukraine aktuálně vyzvala nizozemskou královnu Máximu, aby apelovala na firmy účastnící se summitu Global Summit of the Consumer Goods Forum, který se koná v Amsterdamu. Mnohé z nich figurují na seznamu těch, kdo dál přispívají do Kremlovy válečné kasy.
„Je nepřijatelné, aby firmy dál vydělávaly v zemi, která vede agresivní válku, a ještě k tomu platily daně, které slouží k financování zbraní,“ shrnuje stanovisko B4Ukraine.