Matylda pocházela z těšínské větve habsbursko-lotrinské dynastie. Přišla na svět 25. ledna 1849 ve Vídni. Byla třetí a nejmladší dítě Albrechta Fridricha Rakousko-Těšínského, generála rakousko-uherské armády a jednoho z nejbližších poradců císaře Františka Josefa I., a princezny Hildegardy Luisy Bavorské. Ta byla dcerou v době Matyldina narození už bývalého krále Bavorska Ludvíka I., který v roce 1848 abdikoval.

Matylda vyrůstala po boku o tři roky starší sestry Marie-Terezie. Svého staršího bratra Karla Albrechta nikdy nepoznala, neboť chlapec zemřel v létě 1848 jako batole. Matyldino dětství se zřejmě nevymykalo dětství typickému pro vídeňské vysoké kruhy. V prvních letech života trávila teplé měsíce s rodinou na zámku Weilburg v lázeňském městečku Baden nedaleko Vídně, kde byla Hildegarda Luisa velmi oblíbená pro své dobročinné aktivity. Zbytek roku rodina žila v Albrechtově vídeňském paláci, se známou galerií Albertina, kde také spravovala a rozšiřovala tamní rozsáhlé umělecké sbírky.

Láska, jíž se nepřálo

V roce 1854 se Hildegarda Luisa s dětmi přestěhovala do Budy, protože její muž tam sloužil jako vojenský a civilní guvernér Uher. Rodině to zřejmě přineslo více společného času, který byl do té doby, kvůli cestám spjatým s prací Albrechta Fridricha, spíše vzácností.

Rodina měla také blízko k císařskému páru - Františku Josefovi I. a císařovně Alžbětě - "Sisi". Arcivévoda Albrecht byl bratrancem císařova otce - arcivévody Františka Karla; Sisi a Hildegarda Luisa pak sestřenice a od dětství hlavně velmi dobré přítelkyně.

Sama Matylda měla v dospívání úzký přátelský vztah se svou vzdálenou sestřenicí Marií Terezií Rakouskou d'Este. Ta se později provdala za Matyldina bratrance Ludvíka, mezi lety 1913 až 1918 posledního bavorského krále. Co se Matyldiných koníčků týče, bavilo ji prý umění, trávila hodně času v galeriích a zajímaly ji též poznatky z vědy. Od roku 1866 pak na přání příbuzných brala soukromé lekce historie a literatury od Leopolda Neumana, který byl profesorem na Vídeňské univerzitě.

Matyldě bylo 15 let, když rodinu postihly hned dvě ztráty těsně po sobě. Nejdříve zemřel její strýc, bavorský král Maxmilián II. A její matka Hildegarda v Mnichově, kam přijela kvůli pohřbu, onemocněla zánětem plic a pohrudnice, čemuž počátkem dubna 1864 podlehla - v pouhých 38 letech.

Ještě před těmito událostmi se nicméně Matylda setkala s člověkem, který byl její první a pravděpodobně i jedinou láskou. Počátkem 60. let se totiž poprvé potkala se svým vzdáleným bratrancem, pouze o rok a půl starším arcivévodou Ludvíkem Salvátorem Toskánským. Oba mladí lidé si prý rychle padli do oka a postupně se do sebe zamilovali. Jenže Matyldini příbuzní měli jiné plány a chtěli pro ni výše postaveného ženicha. Tím měl být italský korunní princ Umberto Savojský, což mělo upevnit i vztahy mezi Rakouskem a Itálií. Ludvík se prý velice snažil o to, aby se mohl s Matyldou zasnoubit, ovšem marně.

Příliš krutá smrt

Nakonec však nedošlo ani k zásnubám s princem Umbertem. Všechno zhatila tragédie, která se udála 22. května 1867 ve vídeňském paláci Hetzendorf. Byl podvečer a Matylda se chystala do divadla v doprovodu svého otce. Najednou se však místnostmi zámku rozlehl strašný křik, Albrecht Fridrich i ostatní, kteří byli poblíž, vběhli do Matyldina pokoje a nalezli arcivévodkyni v plamenech. Ty sice uhasili, dívka však byla těžce zraněná. Podle dobových svědectví utrpěla popáleniny druhého a třetího stupně na většině těla a část látky šatů, které měla na sobě, se k ní také přiškvařila. Matylda Marie žila ještě 14 dnů, přičemž trpěla obrovskými bolestmi. Zemřela 6. června v šest hodin večer, v přítomnosti svých blízkých.

Zámek Hetzendorf | zdroj: Profimedia.cz

Dodnes není úplně jasné, co se 22. května na Hetzendorfu stalo. Podle jedné z teorií si osmnáctiletá arcivévodkyně chtěla před večerním programem v pokoji zakouřit, nebo to aspoň zkoušela. Když však uslyšela přicházet otce, který byl striktně proti kouření, zazmatkovala a schovala cigaretu za záda. Přitom se však možná dotkla hořlavého materiálu, z něhož byly ušity její šaty, a ten extrémně rychle vzplál.

Matylda Marie byla pohřbena 11. června do císařské hrobky ve Vídni. Uložili ji po bok její matky a bratra. Ludvíka Salvátora její smrt zdrtila. Během doby, kdy arcivévodkyně umírala, si prý denně nechal posílat informace o jejím stavu. Arcivévoda, který byl později i uznávaný přírodovědec a cestovatel, se nikdy neoženil, byť jeho životem prošly i jiné ženy a měl několik nemanželských dětí. Zemřel v roce 1915 v Brandýse nad Labem.

Manželkou korunního prince Umberta se nakonec, a to už 21. dubna 1868, stala jeho sestřenice Markéta, princezna Savojská. Měli jediného syna, prince a pozdějšího italského krále Viktora Emanuela. Také Umbertův život skončil tragicky. V roce 1900 ho v Monze zavraždil italský anarchista Gaetano Bresci.