Opoziční Piráti neprosadili zamítnutí předlohy a Jan Čižinský z lidoveckého klubu její vrácení k opětovnému projednání ve druhém čtení. Novela teď zamíří k posouzení do Senátu.

Kritici předlohy zdůrazňovali potřebu sociální práce místo represe. Občanský demokrat Petr Beitl ale míní, že účinná represe v nynějším sociálním systému chybí. „Je to silný vzkaz lidem, kteří si neváží solidarity většinové společnosti,“ uvedl za předkladatele Jan Bauer (ODS).

„Problémy ve vyloučených lokalitách budou dále eskalovat,“ komentovala předlohu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Její stranický kolega Petr Dolínek prohlásil, že není možné přijímat protiromské zákony. Podle Beitla by se ale mělo slovy, že jde o rasistický zákon, šetřit, když je podle něho nelze doložit.

„Nechceme, aby kvůli přijímaným zákonům někdo trpěl,“ kritizoval předlohu Pirát Mikuláš Ferjenčík. Obává se toho, že v okolí vyloučených lokalit vzroste počet krádeží. Obdobně vystupovali i další pirátští poslanci. Podle Františka Navrkala by se životní situace sociálně vyloučených lidí neměla dál zhoršovat. „Myslím si, že bychom měli naopak pracovat na tom, aby se z té své složité sociální situace dostali,“ uvedl. „Čím drastičtější bude ta úprava, tím více takových lidí bude,“ míní Čižinský.

Návrh míří na ty, kdo ignorují veškerá pravidla

Poslanci z většiny klubů naopak návrh ODS hájili. Podle Evy Fialové (ANO) míří na lidi, kteří ignorují veškerá pravidla. „Přece tady nebudeme podporovat neustále se rozrůstající skupinu lidí, kteří si myslí, že de facto nemusejí vůbec nic, a podle toho se i chovají,“ uvedla Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Podle předsedy poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška je nutné u jisté skupiny obyvatel navrhovaným způsobem postupovat. Jaroslav Holík (SPD) míní, že „jistou skupinu lidí“ dalšími dotacemi k dodržování pravidel vychovat nelze.

Občanští demokraté původně navrhovali, aby lidé po spáchání tří závažných přestupků o dávky v hmotné nouzi na čtvrt roku přišli. Posléze předlohu upravili.

Úřady by podle novely snížily dávky na úhradu nezaplacených pokut za přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku. Stejně by postupovaly v případě nepřihlášení dítěte k zápisu k povinné školní docházce a v případě zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka. O část dávek by přišli také lidé, kteří nezaplatili pokutu za porušení obecní vyhlášky, jež stanoví podmínky pro pořádání sportovních a kulturních akcí.

U tolerování a podpory záškoláctví by podle předlohy platil pro strhávání pokut z dávek princip „jednou a dost“. U ostatních přestupků by byly postihy strhávány z dávek při třetím a dalším prohřešku. Obce by ale mohly požádat o srážku již při prvním nebo druhém přestupku, pokud by vyvstala obava, že postih jiným způsobem nevymohou a zároveň jde o pachatele s minimální snahou se napravit.

Úřady práce by po oznámení musely dávky snížit. Částky, které na nich lidem nevyplatily, by putovaly do rozpočtů příslušných obcí.