Vláda také do konce května prodloužila dotační program Antivirus. Bonus k nemocenské by lidé v koronavirové karanténě nebo izolaci mohli dostávat do konce června. ČR bude používat jen schválené vakcíny, debata o ruské látce Sputnik V není na stole, řekl vicepremiér Jan Hamáček.

Od pondělí 26. dubna se obnoví praktická výuka ve středních školách a v posledních ročnících vysokých škol, rozhodl kabinet. Zároveň s tím se kompletně otevřou mateřské školy v krajích, kde je týdenní přírůstek nových případů nákazy covidem-19 pod 100 na 100 000 obyvatel. Aktuálně jde o Karlovarský a Královéhradecký kraj, podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera by k nim případně mohl přibýt i Plzeňský kraj. Ve středních školách jsou ode dneška možné skupinové konzultace ve skupinách do šesti lidí.

Další obchody a služby se zatím otevírat nebudou, vláda o tom znovu bude jednat ve čtvrtek, až uplyne deset dní od otevření prvního stupně základních škol pro střídavou výuku a školek pro předškoláky. „Pokud se ta situace bude vyvíjet dobře, pokud incidence bude směřovat ke klíčové hranici, na které jsme se shodli, to je 100 za týden vůči 100 000 obyvatel, jsme připraveni ukázat ve čtvrtek systém rozvolnění v obchodu a ve službách,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Program Antivirus, z něhož stát vyplácí příspěvky na mzdy firmám zasaženým epidemií, vláda prodloužila o měsíc. Důvodem je vedle pokračující nepříznivé epidemické situace také to, že Sněmovna stále neschválila nová pravidla takzvaného kurzarbeitu. Bonus k nemocenské, takzvaná izolačka, by se měl prodloužit o dva měsíce. Mají na něj nárok lidé, kteří šli do karantény a izolace po 1. březnu, k nemocenské dostávají v prvních dvou týdnech ještě příspěvek až 370 korun na den. Návrh nyní projedná Sněmovna.

V neděli přibylo v Česku 823 případů koronaviru, což je nejnižší denní nárůst od 13. září. Hospitalizovaných lidí s nemocí covid-19 bylo v neděli nejméně od 18. října, a to 3913. Nemocnice postupně obnovují standardní provoz oddělení v poslední době vyhrazených pro pacienty s covidem-19. Třeba ve Středočeském kraji už ve všech přestal platit stav hromadného postižení osob, při kterém se neposkytuje zdravotní péče odpovídající běžnému standardu.

Za dobu epidemie od začátku loňského března bylo v Česku zaznamenáno přes 1,6 milionu nakažených, 28 532 lidí s covidem-19 zemřelo. Víc než 1500 lidí se nakazilo opakovaně a měli příznaky, vyplývá z aktuálních informací Státního zdravotního ústavu.

Možnost registrovat se pro očkování proti covidu-19 dostanou od pátku i lidé nad 60 let, oznámil premiér Andrej Babiš. Arenberger předpokládá, že by se mohla další věková skupina po pěti letech otevírat vždy po týdnu.

Hamáček dnes uvedl, že v očkování je jedinou cestou soustředit se na vakcíny schválené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Vzhledem k informacím o podílu Ruska na explozích v muničním areálu ve Vrběticích v roce 2014 není podle něj na stole debata o ruské vakcíně Sputnik V. Od začátku očkování v Česku na konci prosince zdravotníci podali 2,47 milionu dávek vakcín. Zhruba 862 000 lidí už dostalo obě potřebné dávky.

Očkování pro lidi od 60 let

V pátek 23. dubna se podle premiéra Andreje Babiše otevře registrace k očkování proti covidu-19 pro lidi ve věku 60 až 65 let. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger uvedl, že předpokládá, že by se mohla další věková skupina po pěti letech otevírat vždy po týdnu. Řekli to dnes večer na tiskové konferenci po jednání vlády.

„Chtěli bychom každý týden vždycky posunout tu hranici o pět let,“ řekl Arenberger. Poslední skupině lidí nad 65 let umožnilo ministerstvo zdravotnictví registraci minulou středu. V Česku žije zhruba 679 000 lidí z této věkové kategorie, zhruba 250 000 z nich již bylo očkováno jako jiná prioritní skupina, například zdravotníci, učitelé nebo chroničtí pacienti.

Podle materiálu o postupujícím očkování, který dnes projednala vláda, je potřeba dořešit ještě očkování několika prioritních skupin. Dosud se registrovali k očkování přednostně před svými vrstevníky zdravotníci, zaměstnanci pobytových zařízení sociálních služeb, učitelé, hasiči, vojáci, policisté, zaměstnanci v kritické infrastruktuře, například energetice nebo vodárenství, nebo zaměstnanci sociálních služeb.

Nově by se tak brzy mohli očkovat také dobrovolníci a nezdravotnický personál ve všech zdravotnických zařízeních. Připraveno před spuštěním je také rozšíření seznamů očkovaných z kritické infrastruktury, dosud mělo nárok asi 9000 lidí. Nově by se měli přidat také zaměstnanci z kritické infrastruktury krajů a ústředních státních úřadů.

Prostřednictvím praktických lékařů chce ministerstvo povolit registraci také osobám, které dlouhodobě nebo pravidelně pečují o někoho z ohrožené skupiny, termín zatím není určený. V červnu by se podle materiálu měli očkovat také zaměstnanci vězeňské služby nebo akademičtí pracovníci vysokých škol.

Materiál také zmiňuje další skupiny, o jejich očkování je třeba uvažovat. Obvyklé v jiných zemích je podle něj například očkování cizích diplomatů, kteří v zemi pobývají. Spolu s rodinnými příslušníky půjde asi o 2000 lidí, schválit to musí vláda. Dalších asi 2000 lidí jsou diplomaté, které se Česko chystá do zahraničí vyslat, a jejich rodiny.

Počítá se také asi s očkováním 550 členů českého olympijského a paralympijského týmu. „Jde o skupinu jejíž očkování je politickou prioritou. Ministerstvo zdravotnictví na mechanismu očkování v současný okamžik pracuje, nicméně je nutné formálně souhlasit s výjimkou,“ píše se v dokumentu.

Podle dat o očkování do neděle dostalo aspoň jednu dávku vakcíny 18 procent populace starší 16 let, obě dávky asi desetina. Celkově se k očkování registrovalo nebo už dostalo vakcínu 2,34 milionů lidí, tedy asi 22 procent.

V nejstarší skupině nad 80 let dostalo alespoň jednu dávku vakcíny přes 70 procent a obě přes 52 procent lidí. I s čekajícími na termín či vakcínu se zapojilo přes 87 procent. Z lidí mezi 70 a 79 lety bylo očkováno jednou dávkou 60 procent a oběma 26 procent. I s čekajícími na termín či očkování je zapojeno téměř 85 procent věkové skupiny.