Česko spustilo v koordinaci s Polskem kontroly na hranicích se Slovenskem 4. října původně na deset dní. Kontroly následně zavedly další země v regionu a stejně jako ČR je opakovaně prodlužovaly. Dál je bude držet Polsko, podle posledního rozhodnutí do 2. března. V Německu by měly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem podle rozhodnutí z půlky prosince trvat do 15. března. Hranici s Českem střeží také Rakousko, které chce v ostraze pokračovat do 16. února. Slovensko ukončilo kontroly na hranici s Maďarskem 22. ledna.

Kontroly hájil vicepremiér Vít Rakušan (STAN) především jako prevenci, aby se kvůli stejným krokům okolních států migrační toky nepřesunuly do Česka. V loňském roce zadrželi policisté při tranzitní migraci 4742 lidí, což je pokles o více než 17.000 proti roku 2022. Tranzitní migrace začala loni výrazněji stoupat v červenci, kulminovala v září a říjnu, kdy počet zajištěných běženců dosáhl 1853. Po zavedení kontrol poklesla čísla na 86 v listopadu a 32 v prosinci.

Kontroly na hranicích se Slovenskem zavedlo Česko také předloni v září. Vláda se k tomuto kroku rozhodla kvůli rostoucí nelegální migraci zejména Syřanů, kteří využívají ČR jako tranzitní zemi, přes níž chtějí pokračovat do dalších států EU. Původně byly loni kontroly na česko-slovenské hranici zavedeny na deset dní, později je kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) opakovaně prodloužil. Od 21. prosince byl ale režim mírnější a kontroly byly namátkové, úplně zmizely začátkem loňského února.

Kontroly uvnitř schengenského prostoru, založeného pro volný pohyb občanů, by měly být výjimečné. Společné hranice členských zemí lze překračovat kdekoli, s výjimkou národních omezení, například národních parků či chráněných krajinných oblastí. Dohody obsahují i "ochrannou klauzuli", která umožňuje státům po konzultaci s ostatními zeměmi obnovit kontroly na omezenou dobu, pokud to vyžaduje veřejný zájem nebo veřejná bezpečnost.