Jednou z nich je například cesta podobná irským zárukám. Řekl to prezidentův kancléř Jiří Weigl. 

Česko je poslední zemí EU, která dosud lisabonskou smlouvu neratifikovala. K tomu, aby mohla začít platit, chybí právě Klausův podpis. Prezident minulý týden oznámil, že pro ČR žádá trvalou výjimku z uplatnění Listiny základních práv EU, která je součástí lisabonské smlouvy, protože se obává případných majetkových nároků sudetských Němců. 

"Pan prezident se vyjádřil docela jasně a o možnostech toho, jak tuto věc naplnit, tak o tom se bavíme. Prezident hovořil o tom irském precedentu a tak dále, to je všechno věc těch jednání a nejenom mezi vládou a námi, ale i samozřejmě s Evropskou unií," řekl Weigl. 

Vláda již dříve dala najevo, že je ochotna o Klausově podmínce s partnery v EU jednat. Zdůraznila ale, že není možné kvůli tomu znovu otevírat ratifikační proces v ostatních členských státech. Hrad se dosud nevyjádřil k tomu, jakou formu podle něj má výjimka mít. Prezidentův tajemník Ladislav Jakl pouze uvedl, že Klaus žádá skutečné právní záruky a nespokojí se s vágní deklarací. 

Z některých zemí EU zaznívají obavy, že Klaus chce ratifikaci zdržovat až do příštího roku, čímž by mohl smlouvu pohřbít. Britští konzervativci totiž dávají najevo, že by o ní po svém očekávaném vítězství ve volbách mohli vypsat referendum. 

Český prezident zatím lisabonskou smlouvu podepsat nemůže přinejmenším do doby, než český Ústavní soud projedná podání skupiny senátorů, kteří chtějí nechat prozkoumat soulad smlouvy s ústavou. Soud chce věc začít řešit 27. října, summit EU se bude konat 29. a 30. října. 

Vládě by jako záruka před jednáními s dalšími zeměmi unie zřejmě stačilo veřejné prohlášení Klause o tom, že po rozhodnutí Ústavního soudu a dojednání výjimky lisabonskou smlouvu podepíše.