Celkem 64 procent respondentů z jedenácti evropských států vnímá Moskvu jako rivala, z toho devět procent ji považuje pouze za konkurenci a 55 procent za protivníka. Pohled na Rusko se však mezi jednotlivými státy lišil.

Nejvíce negativně vnímají Rusko lidé v Dánsku (74 procent), Polsku (71 procent), Švédsku (70 procent), Nizozemsku (67 procent), Německu (62 procent), Itálii (37 procent) a Bulharsku (jen 17 procent). Nejvíce rozpolcená je v tomto ohledu Itálie.

Asi 39 procent Maďarů a 65 procent Bulharů vnímá Rusko jako spojence nebo nutného partnera. Celkem 48 procent Evropanů preferuje jen omezený vztah s Ruskem po skončení války na Ukrajině. Jejich postoje se však opět výrazně lišily.

Definitivní přerušení vztahů s poválečným Ruskem si přeje nejvíce lidí v Polsku (39 procent). Pro plnou podporu Ruska po skončení války bylo nejvíce dotázaných v Německu (26 procent), Maďarsku (32 procent), Rakousku (36 procent) a Bulharsku (51 procent).

„Převládá názor, že Evropa by měla udržovat s Ruskem omezené vztahy. Celkově poskytují tyto výsledky základ pro shodu mezi evropskou veřejností. Ale zdá se, že jisté kontroverze jsou nevyhnutelné,“ uvedli autoři studie.

Postoj k USA a Číně

Vztah Evropanů k USA je aktuálně vřelejší oproti minulosti. Ještě před třemi lety většina respondentů nevnímala Washington jako spojence sdílejícího společné hodnoty a zájmy s EU, což bylo dáno vládou bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Nyní si myslí opak 32 procent respondentů. Nejvíce jich tento postoj zastává v Dánsku (55 procent) a nejméně v Bulharsku (13 procent). Za nezbytného partnera považuje USA 43 procent dotázaných.

Autoři práce však zaznamenali výrazné obavy z Trumpova znovuzvolení; 56 procent respondentů se obává, že by to oslabilo vztahy s USA, což souviselo s většinovou podporou (74 procent) samostatnosti EU v obraně a bezpečnosti.

„Evropané si přejí, aby se EU stala v zahraniční politice více soběstačnou a vybudovala si vlastní obranné kapacity,“ říká jedna z autorek zprávy Jana Puglierinová s tím, že tohle smýšlení posílila i válka na Ukrajině a napětí mezi USA a Čínou.

Celkem 62 procent dotázaných zastává názor, že v konfliktech kvůli Tchaj-wanu by se měla EU držet stranou. Méně než čtvrtina respondentů si naopak přeje, aby se jejich vláda postavila na stranu USA - v čele se Švédskem, Polskem a Německem.

Pouze každý pátý dotázaný si myslí, že obchodní a investiční vztahy s Čínou nesou více rizik než užitku. V průměru 43 procent respondentů uvedlo, že Peking je nezbytným obchodním partnerem EU, a podpořit sankce vůči druhé největší ekonomice by se zdráhali.

Úzké vztahy mezi Čínou a Ruskem přitom uznalo 70 procent dotázaných. Za jasnou červenou čáru ale považují čínské dodávky zbraní do Ruska. V tom případě by v průměru 41 procent respondentů podpořilo sankce vůči Pekingu.

Solidární únava

S dalším průzkumem přišel podle televize Euronews poradce pro Ukrajinu Evropské komise Lodewijk Asscher. Evropané pociťují „solidární únavu“ vůči uprchlíkům z Ukrajiny v důsledku krize finančních nákladů, stojí v dokumentu.

Ten zmiňuje vřelé přijetí ukrajinských uprchlíků na začátku války a poukazuje na následný nedostatek přímých finančních prostředků a kroků v integraci ukrajinského obyvatelstva do hostitelských společností.

Jádrem problému je podle zprávy i krize na trhu práce. Počet nezaměstnaných lidí nebo pracovníků na zkrácený úvazek v Evropě dosáhl 27 milionů. EU však podepsala 1,3 milionu pracovních smluv s Ukrajinci prchajícími před válkou.