Podle zahraničních médií to oznámil šéf tamní policie. Haitská první dáma, která při útoku utrpěla těžká zranění, podle amerických médií již dorazila do nemocnice v Miami. Dominikánská republika kvůli situaci v Haiti uzavřela se svým sousedem hranice. Zavraždění Moiseho odsoudila ve společném prohlášení Rada bezpečnosti OSN, americký prezident Joe Biden i generální tajemník OSN António Guterres.

„Čtyři nájemné zabijáky jsme zabili, dva jsme dostali pod naši kontrolu. Tři policisty, kteří byli vzati jako rukojmí, jsme osvobodili,“ řekl v televizi policejní šéf Léon Charles. „Policie s útočníky nadále bojuje. Zabijeme je, nebo je zajmeme,“ dodal.

K atentátu došlo ve středu v prezidentově soukromé rezidenci v metropoli Port-au-Prince. Podle haitského velvyslance v USA za vraždou stojí profesionální komando, které vystupovalo jako agenti americké Agentury pro potírání narkotik. Z jakých popudů nebo na čí pokyny ozbrojenci jednali, zatím není jasné. Podle Josepha mluvili španělsky a anglicky.

Moise čelil během své vlády řadě protivládních protestů kvůli zhoršující se ekonomické situaci i nepotrestané zpronevěře státních peněz za bývalého vedení země.

Rada bezpečnosti OSN ve společném prohlášení vyzvala všechny strany, aby „zachovaly klid, byly zdrženlivé a vyhnuly se jakýmkoliv činům, které by ještě prohloubily nestabilitu“. Prohlásila, že pachatelé činu musí být předvedeni před spravedlnost. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se zavázal spolupracovat s haitskou vládou na zajištění míru a bezpečnosti v zemi, oznámilo americké ministerstvo zahraničí.

Dominikánská republika vzhledem k vývoji uzavřela hranici se svým sousedem a posílila v jejím okolí bezpečnost. Přes 380 kilometrů dlouhá hranice protínající ostrov Hispaniola, jež spolu obě karibské země sdílí, byla uzavřena s okamžitou platností, oznámily dominikánské úřady.

BBC: Jde o bezprecedentní situaci

Chudou karibskou zemí Haiti dlouhá léta zmítají protivládní nepokoje i násilí ozbrojených gangů, středeční vražda prezidenta Jovenela Moïseho v jeho soukromé rezidenci je ale bezprecedentní i v tomto státě a může mít nepříznivé důsledky pro celý region. Serveru BBC Mundo to řekl haitský analytik Robert Fatton. Zatím není jasné, kdo za vraždou prezidenta a vážným zraněním jeho ženy stojí. Podle deníku El País je seznam možných pachatelů dlouhý, Moïse byl podle španělského deníku velmi neoblíbený a mnozí ho označovali za autoritářského vůdce.

„Čin jako tento, kdy skupina žoldáků překoná ochranu prezidentské rezidence a zavraždí prezidenta v jeho pokoji, nemá ani v této zemi obdoby,“ řekl Fatton, který se vývojem na Haiti zabývá tři desetiletí. „Měli jsme diktatury, převraty, sesazené prezidenty...ale i v těchto případech to nejhorší, co se prezidentům stalo, bylo, že byli posláni do ciziny,“ dodal.

Fatton připomněl, že Moïse čelil protivládním protestům od nástupu do úřadu v únoru 2017 a že zvolen byl v roce 2016 v opakovaných volbách jen s asi 18procentní účastí. „Byl viněn z korupce a kvůli tomu se proti jeho vládě konaly masové protesty. Studenti, právníci i odboráři vyšli do ulic a žádali jeho demisi. A protesty byly násilně potlačeny,“ uvedl haitský analytik, který přednáší na Virginské univerzitě ve Spojených státech. Demonstrace ale byly často násilné, lidé zapalovali pneumatiky, stavěli barikády a na bezpečnostní složky házeli kameny či zápalné lahve.

Moïse už přes rok vládl pomocí dekretů, protože volební období předchozího parlamentu vypršelo loni v lednu a nové volby se nekonaly. Panovaly také spory o délku jeho mandátu, opozice tvrdila, že mu vypršel letos začátkem roku. Nové volby se měly konat letos v září, s nimi se ale mělo uskutečnit i referendum o reformě ústavy, což opozice rovněž rozporovala.

Haiťané kromě chudoby žijí i v neustálém nebezpečí, jež představují ozbrojené skupiny. „Tyto gangy se staly hrozbou i pro vládu, protože někteří jejich šéfové jsou bývalí policisté a útočili na obyvatelstvo i na policii,“ uvedl Fatton. Ani on si ale nedovede představit, kdo by za vraždou prezidenta mohl stát. „Není nikdo, komu by tato situace mohla prospět, ani pro opozici není výhodná,“ dodal. V zářijových volbách, které se prozatímní vedení Haiti nyní bude snažit uspořádat v daném termínu, už Moïse podle ústavy neměl kandidovat.

Podle Fattona není pravděpodobné, že by za Moïseho vraždou byly zahraniční zájmy. „Haiti není s nikým ve válce, nemá ani velkou váhu na politické scéně, nemá ani žádné regionální spory,“ uvedl. Deník El País nicméně označil za Moïseho nepřítele autoritářskou vládu ve Venezuele. Podle El País Moïseho nenáviděla řada lidí, včetně bohatých podnikatelů, které prezident v minulosti kritizoval za snahu ho svrhnout. Španělský deník jmenoval jako příklad rodinu Vorbeových, která podniká v energetice a s níž vedla Moïseho vláda právní spory.

Nepřátele si Moïse udělal i návrhem ústavní reformy, která měla mimo jiné ze dvou komor parlamentu udělat jednokomorový zákonodárný sbor, čímž by desítky senátorů přišly o místo a tím i o příjmy z korupčních zakázek. Moïse měl odpůrce i ve vlastní straně, jimž se například nelíbil poslední, už sedmý premiér. Tím jmenoval jen dva dny před svou smrtí prezident Ariela Henryho, který měl nahradit Claudea Josepha. Henry ale zatím nesestavil vládu a de facto tak zůstal premiérem Joseph. Nového premiéra by měl také za normálních okolností schválit parlament, jenže ten na Haiti nyní nefunguje, takže Moïse premiéra jmenoval dekretem.

El País i Fatton se shodli, že nejvlivnějším lídrem ozbrojeného gangu, který vydělává na prodeji drog a únosech a který v minulosti hrozil Moïsemu sesazením, je bývalý policista Jimmy Cherizier, zvaný Barbacoa. Ten otevřeně vyhrožoval Moïsemu „revolucí“ či národním povstáním". „Je ale těžké si představit, že by byl logisticky schopen zorganizovat takový útok,“ míní Fatton.