Česká poslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) do jednacího sálu přivedla ukrajinskou ženu a její dceru, která deportaci sama zažila, než se jí podařilo - na třetí pokus - vrátit se domů. "Ukrajina teď potřebuje naše zbraně, aby se ubránila ruské přesile. To je pro dnešek. Ale nesmíme zapomenout na ukrajinské děti, protože to je budoucnost," prohlásila Šojdrová, které své vystoupení zakončila zvoláním: "Sláva Ukrajině! Pravda a láska zvítězí!"

Putin se zhlédl v tradici ruského imperialismu, prohlásila další česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) a zdůraznila, že nejhrůznější zločiny Putin páchá právě na dětech a mladistvých, jejichž únosy do Ruska nejsou podle ní ničím jiným než součástí plánu na zničení Ukrajiny. "Jednoho dne se ale Putin a jeho 'věrchuška' budou zodpovídat a na tom musíme pracovat," uvedla.

Odhalení a vyšetření válečných zločinů a potrestání jejich pachatelů je ale "běh na dlouhou trať", uvedla belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová, jejíž země toto pololetí předsedá Radě EU. Připomněla, že unijní agentura Eurojust sbírá a uchovává důkazy o zločinech spáchaných během války na Ukrajině, a pomáhá tak posílit národní vyšetřování.

Evropská unie podpořila ICC od ruské invaze deseti miliony eur (asi 253 milionů Kč), dalšími čtyřmi miliony eur přispěla ukrajinské generální prokuratuře na vyšetřování spáchaných zločinů, podotkla eurokomisařka Dubravka Šuicaová.

"Na 20.000 dětí Rusko ukradlo, pouze 400 se vrátilo," uvedla Litevka Rasa Juknevičienéová z klubu evropských lidovců. S odvoláním na historické zkušenosti své vlasti dodala, že ruským cílem je vymazat původní identitu dětí a poruštit je. "Je to vypočítaný akt kulturní genocidy," prohlásila a varovala, že tento osud hrozí až 700.000 ukrajinských dětí.

V podobném duchu se nesla i vystoupení zástupkyň dalších poslaneckých klubů v EP. Poslankyně si často kladly otázku, co by jako matky samy dělaly, kdyby šlo o jejich děti.

"Jde o brutální operaci Ruska. Musíme žádat, aby ruský režim byl pohnán k odpovědnosti, prohlásila švédská socialistka Heléne Fritzonová. "Jde i o bezpečnost Švédska. Děláme to i pro své děti," zdůraznila. "Jde o válečné zločiny. Je nutné co nejdříve dostat tyto děti domů a potrestat pachatele," prohlásila belgická liberálka Hilde Vautmansová. "Rusko zabíjí rodiče, unáší děti a vymývá jim mozky, aby zničilo ukrajinskou identitu. To je přesně definice genocidy," řekla německá europoslankyně za Zelené Viola von Cramonová-Taubadelová.

"Rusko se musí zodpovídat. Musí být zakázán dovoz ruských potravin (do EU). Doufám, že proti Rusku konečně zavedeme sankce, které jej budou bolet. Musíme něco podniknout," prohlásila polská europoslankyně Jadwiga Wiśniewská z konzervativní frakce ECR. Estonský konzervativec Jaak Madison uvedl, že deportace nejsou v Rusku nic nového. Připomněl deportace z Pobaltí a zdůraznil, že ženy a děti tvořily 80 procent obětí, které nepřežily. "Rusko rozumí pouze jazyku síly. Musíme udělat vše, aby Rusko prohrálo. Jedině tak se vrátí děti domů," prohlásil Bronis Ropé z Litvy.

Naopak nezařazený nizozemský poslanec Marcel de Graaff odmítl všechna obvinění proti Rusku jako demagogii, propagandu a dezinformace, Moskva se podle něj pouze snaží zachránit děti před válkou, zatímco Ukrajina se dopouští zločinů, včetně odebírání orgánů dětem.

Svým vystoupením vzbudil de Graaff značnou nevoli v sále. "Nešiřte lži! Nesmíme zde tolerovat Putinovu propagandu," prohlásila italská poslankyně Elisabetta Gualminiová.