Spolek Lungta, který akci Vlajka pro Tibet pořádá, odpoledne pak vyvěšením vlajek před čínskou ambasádou v Praze vzpomene na 156 Tibeťanů, kteří se na protest proti útlaku ze strany čínského režimu upálili. Při protestech proti obsazení Tibetu čínskou armádou zemřelo v roce 1959 podle odhadů přes 80 000 Tibeťanů.

K akci Vlajka pro Tibet se letos v ČR podle sdružení Lungta připojí asi 802 obcí, měst, městských částí nebo krajů a 114 škol. V 16 hodin pak spolek před čínským velvyslanectvím umístí 156 tibetských vlajek, které mají symbolizovat 156 upálených Tibeťanů. „Jsme země Palacha, Zajíce, Plocka. Pojí nás zkušenost s okupací, proto u tibetských vlajek symbolicky zavlají i tři vlajky české,“ doplnil mluvčí spolku Lukáš Eršil s odkazem na Jana Palacha, Jana Zajíce a Evžena Plocka, kteří se v roce 1969 upálili na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Tibet byl součástí Číny od roku 1751, v roce 1913 se osamostatnil. V roce 1950 krátce poté, co Čínu ovládli komunisté, však vstoupily na území Tibetu čínské vojenské jednotky. V březnu roku 1959 odpor Tibeťanů vyvrcholil protesty desítek tisíc lidí proti okupantům. Čína ale s nasazením armády protesty potlačila. Počet obětí povstání mezi březnem a říjnem 1959 je odhadován na 87 000 Tibeťanů. Peking trvá na tom, že Tibet je historicky nedílnou součástí čínského území. Tvrdí, že jeho vláda této oblasti přinesla prosperitu a stabilitu a odmítá obvinění tibetských exulantů a ochránců lidských práv z represe.

„Letos si připomínáme již 62. výročí povstání tibetského lidu proti represivní čínské politice. Podpora národů, které bojují za svoji svobodu, je pro nás důležitá. My sami jsme prožili desítky let v nesvobodě. Ke kampani Vlajka pro Tibet se připojujeme každoročně a pokračovat budeme i v současném volebním období. K pravidelnému vyvěšování vlajky bude docházet až do roku 2024,“ řekl ČTK liberecký hejtman Martin Půta.

Tibetské vlajky v Praze

Pražští radní dnes také vyvěsili tibetskou vlajku jako připomenutí protičínského povstání v roce 1959. Vlajka od dnešního dne vlaje i na většině radnic pražských městských částí. Cílem kampaně, do které se zapojují úřady, školy a instituce, je poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu.

„Je to symbol toho, že Praha nemusí mít kontakty s komunistickou diktaturou Čínské lidové republiky za každou cenu, a je to i sympatie nás, v naší zemi, že i my jsme si tu zažili období, kdy jsme měli problém s naším národním sebeurčením a víme, jaké to je, být okupován od nedaleké mocnosti,“ řekl dnes novinářům primátor hlavního města Zdeněk Hřib. Doplnil, že Praha vlajku vyvěšuje potřetí od doby, kdy byla tradice na čtyři roky přerušená.

Celkem se letos podle webových stránek hnutí Lungta, které akci Vlajka pro Tibet v Česku organizuje, zúčastní 46 z 57 pražských městských částí. Vyvěšení vlajky ohlásily například městské části Praha 1, Praha 6 nebo Praha-Zbraslav. K akci se naopak neplánuje připojit radnice v Dolních Počernicích. Další městské části, jako třeba Praha 8 nebo Zličín nebo Uhříněves, se k tomu, zda se k akci připojí, podle organizátora nevyjádřily.

Připojí se i Senát

Senát letos poprvé vyvěsil na Valdštejnském paláci tibetskou vlajku jako připomenutí protičínského povstání Tibeťanů v roce 1959. Rozhodl o tom předseda Senátu Miloš Vystrčil, sdělila dnes ČTK senátní tisková tajemnice Sue Nguyen.

Senát už v roce 1998 pod vedením Petra Pitharta ve svém usnesení pověřil své představitele, aby aktivně vystupovali na obranu lidských práv obyvatel Číny a Tibetu. „Vlajka pro Tibet a podobné akce nejsou prázdnými gesty. Veřejná a politická podpora ze svobodného světa je pro Tibeťany důležitá,“ uvedl Vystrčil.

Tibetský národ podle místopředsedy Senátu Jiřího Růžičky z klubu Starostů „zoufale bojuje ne už o svobodu a právo rozhodovat o sobě, ale o sebezachování“. Vyvěšení tibetské vlajky je podle něj i připomenutím nesamozřejmosti a křehkosti vlastní svobody a vyjádřením „pocitu spolupatřičnosti k těm, kdo nám pomáhali, i k těm, jimž nyní pomáháme my“.

Horní komora podle senátora Přemysla Rabase, který je předsedou senátní Skupiny přátel Tibetu, akcí znovu ukázala, že politika založená na etických a morálních principech má v ČR silnou tradici. „Považuji za přirozené, že demokratické země podporují ty, kterým je svoboda upírána,“ uvedl Rabas.

Skupina přátel Tibetu v Senátu vznikla u příležitosti návštěvy předsedy tibetské exilové vlády Lobsanga Sangaye na podzim roku 2018. Nyní má přes 20 členů a členek napříč politickým spektrem a spolu s obdobnou skupinou v Poslanecké sněmovně tvoří druhou nejpočetnější tibetskou parlamentní iniciativu na světě.