Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) předpokládá, že na program bude třeba šest miliard korun. Podle ministra Karla Havlíčka (za ANO) by o dotaci mohlo projevit zájem mezi 80 000 až 130 000 podnikatelů. Nejpozději 15. ledna bude podle něj hotová výzva k programu a bude spuštěn příjem žádostí, řekl na tiskové konferenci po jednání vlády.

Na dotaci budou mít nárok podnikatelé, kterým byl omezen nebo zakázán prodej zboží či služeb alespoň v části období od 14. října loňského roku do letošního 10. ledna. Období může být podle vládních materiálů prodlouženo v návaznosti na vývoj pandemické situace. Podle Havlíčka je období do 10. ledna stanoveno jako první výzva, v případě potřeby budou následovat další.

Dotace 400 korun na den bude na zaměstnance v hlavním pracovním poměru. V případě částečného úvazku se budou tyto sčítat, řekl Havlíček novinářům. Příspěvek bude možné získat i na spolupracující osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Do výpočtu se nezahrnují zaměstnanci v odvětvích, která byla podpořena v programech COVID kultura, COVID ubytování a COVID sport. Prostředky bude podle Havlíčka možné využít na další fixní náklady jako je například splácení leasingů.

Podnikatelé zasažení v souvislosti s pandemií koronaviru a souvisejícími vládními opatřeními mohou podle Havlíčka čerpat také plné náhrady mezd, odvodů, nájmu za čtvrtý kvartál loňského roku, případně i kompenzační bonus pro OSVČ.

Iniciativa za zachování provozu restaurací Chcípl PES chce na jednání s Havlíčkem, ke kterému byla přizvána, navrhnout zrušení všech kompenzačních balíčků a požadovat 70 procent tržeb z minulého období. Ani dnes schválená dotace podle iniciativy nepokrývá všechny podnikatele, sdělila ČTK. Z náhrady 70 procent tržeb by se podle ní měly odečíst tržby z polozavřeného provozu a také všechny peníze, které už podnikatelé od státu získali.

"Budeme požadovat zrušení restriktivních podmínek typu bezdlužnost státu atd. Nechť si tento dluh stát odečte od poskytnuté pomoci," uvedla iniciativa. Náhrada by se podle ní měla týkat i firem, které nepřežily vládní protiepidemická opatření. Pro společnosti, které zahájily své podnikání v posledním roce, bude iniciativa požadovat samostatný program na pokrytí nákladů a tržeb ve výši minimální mzdy.

Ošetřovné by se nemuselo počítat do příjmu kvůli dávkám

Ošetřovné by se nemuselo v příštích měsících započítávat do příjmu při posuzování nároku na dávky. Lidé by tak nepřišli o přídavky na děti či příspěvky na bydlení kvůli tomu, že jim se zpožděním dorazí ošetřovné za dva měsíce najednou či spolu se mzdou. Návrh novely o úpravách dávek sociální podpory v nouzovém stavu schválila vláda, oznámil po jejím jednání na tiskové konferenci ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Aby novela začala platit, musí ji ještě schválit parlament a podepsat prezident.

"Ošetřovné nebude považováno za příjem v době, kdy byla vyhlášena mimořádná opatření proti epidemii. Chceme tím skutečně pomoci především rodinám s malými dětmi a zabránit situaci, kdy dojde k výplatě ošetřovného v jiném měsíci, než byla vyplacena mzda," uvedl Petříček.

Očkování u praktických lékařů lze čekat nejdříve v březnu, některé kraje chystají vlastní strategii

Očkování proti covidu-19 u praktických lékařů lze podle největší Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) očekávat nejdříve v březnu. Do té doby se bude očkovat centrálně v nemocnicích. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí pojišťovny Milan Řepka. Zdravotní pojišťovny očkování proti novému typu koronaviru platí z pojištění odváděného občany. Hradí aplikaci a distribuci, samotná vakcína se nakupuje ze státního rozpočtu.

Některé kraje připravují vlastní očkovací strategii. Kromě Jihočeského kraje, jehož hejtman Martin Kuba (ODS) ji představil v pondělí, jde třeba o Středočeský, Moravskoslezský, Plzeňský, Královéhradecký nebo Pardubický kraj. "Zkušenost s distribucí ochranných prostředků nám velí, že se musíme připravit bez ohledu na stát," uvedl pardubický hejtman Martin Netolický (3PK). Hejtmani vyčkávají na úterní jednání s ministrem zdravotnictví.

Podle Kuby musí systém řadit zájemce o vakcínu podle věku, zdravotního stavu a jejich diagnózy. Za nezbytnou součást považuje vakcinační centra, v kraji by měla vzniknout v každém okresním městě.

Vládní očkovací strategie nepamatuje na lidi s vážným postižením, o které se starají doma jejich blízcí, uvedla Národní rada osob se zdravotním postižením. Kvůli zdravotnímu omezení se řada z nich nemůže k očkování sama dostavit. Rada vyzývá k zařazení handicapovaných a jejich pečujících mezi přednostní skupiny očkovaných a k urychlené přípravě plánu pro podání vakcíny v domácnostech. Podle odhadu by se to mohlo týkat asi 100 000 lidí. 

V Česku už zemřelo přes 12 000 nakažených

Celkový počet zemřelých s onemocněním covid-19 přesáhl v Česku dvanáct tisíc. Podle aktuálních dat zemřelo 12 070 nakažených. V neděli laboratoře v Česku odhalily 6220 nových případů, což je zhruba o 1250 více než v sobotu. Z téměř 15 000 testů bylo 41,9 procenta pozitivních. Od březnového začátku epidemie se koronavirus v Česku potvrdil u 746 714 lidí, aktuálně se s nákazou potýká téměř 120 000 lidí, hospitalizovaných bylo v neděli 5777, ve vážném stavu je 877 z nich.

Denní nárůsty za první dny letošního roku jsou zatím nižší než v závěru loňského. Na Silvestra přibylo 13 284 nakažených a den předtím rekordních 17 038 případů. Výrazně ale klesl i počet testů, poslední den roku jich bylo téměř 28 000 a o den dříve přes 35 000.

Rizikový index protiepidemického systému PES klesl k pondělku na 85 bodů ze sta, předchozí tři dny byl na dosud nejvyšší hodnotě 90 bodů. Nadále ale celostátní skóre zůstává v nejvyšším, pátém stupni pohotovosti, a to šestý den po sobě.