Soud rozhodnutí nevydat Assange zdůvodnil obavou, že by mohl spáchat sebevraždu. Před budovou soudu oslavovaly verdikt desítky lidí. 

Assangeovi právní zástupci argumentovali tím, že trestní stíhání jejich klienta v USA je politicky motivováno a případné vydání by ohrozilo práci novinářů po celém světě. Tato tvrzení však soudkyně Vanessa Baraitserová odmítla. Poznamenala přitom, že Assange trpí střední až těžkou klinickou depresí, což by zřejmě zhoršila téměř úplná izolace, které by v případě vydání do USA nejspíše čelil. Uvedla rovněž, že postupy amerických úřadů by mu zřejmě nezabránily pokusit se o sebevraždu.

Assange je v posledních letech ve vazbě, na kauci ho soud odmítl propustit kvůli obavám z útěku. V červnu 2012 se kvůli hrozící extradici do USA ukryl na ekvádorské ambasádě v Londýně. Ekvádor mu ale předloni odebral azyl, načež Assange zatkla britská policie.

Server WikiLeaks na sebe upoutal pozornost v roce 2010, když publikoval tajné video americké armády zachycující letecký útok v Bagdádu z roku 2007, který zabil desítku lidí včetně dvou reportérů agentury Reuters. Server poté mimo jiné zveřejnil množství tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009, a tajných amerických diplomatických depeší. Assange zveřejněním utajovaných informací podle USA ohrozil více než 100 lidí a zhruba 50 obdrželo pomoc - někteří uprchli se svými rodinami z vlasti do USA nebo jiné bezpečné země. 

Proti možnému vydání Assange protestoval například čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej, považuje ho za šiřitele svobody slova.