V preambuli textu stojí, že Německo čelí řadě výzev, které chce trojice stran rozhodně řešit. Ve výčtu jejich priorit je na prvním místě evropská politika a dále posílení sociální soudržnosti, oživení demokracie, posílení rodin a možnosti vzdělání nebo obnovení země, investice do budoucnosti a inovací.

Jednou z politicky nejsložitějších otázek byla oblast migrační a azylové politiky. Nakonec se politici stran dosavadní velké koalice dohodli na tom, že bude i nadále omezeno slučování rodin běženců, kteří nemají status uprchlíka. Měsíčně by jejich příbuzných do budoucna nemělo přicházet více než tisíc. Zároveň má odpadnout přijímání tisícovky migrantů z Řecka a Itálie měsíčně.

Celkový počet běženců by ročně neměl překročit 180 tisíc až 220 tisíc a všechny žádosti o azyl by se měly prověřovat ve zvláštních centrech. Alžírsko, Tunisko a Maroko mají být prohlášeny za bezpečné země původu. Sociální demokraté původně chtěli slučování rodin běženců s takzvanou doplňkovou ochranou, které je od března 2016 pozastavené, znovu povolit bez omezení, CDU a zejména CSU byly ale proti. Nakonec vyjednávači našli kompromis, o kterém by mělo být možné přesvědčit i další straníky.

V evropské politice počítá vznikající vláda s většími příspěvky do rozpočtu EU, investičním rozpočtem eurozóny a evropským měnovým fondem. Chce se také více angažovat pro společné minimální sociální standardy a pro evropskou mládež.

Pokud jde o vnitřní bezpečnost, počítají strany s navýšením počtu policistů na celostátní i zemské úrovni o 15 tisíc. Chtějí také najít způsoby, jak pomoci často přetíženým soudům a justici, v níž má vzniknout nejméně 2 tisíce nových míst.

Shodu se podařilo najít i v daňové oblasti, která byla jedním z nejvíce problematických témat. Daně se zvyšovat nebudou, naopak se začne s odbouráváním takzvané solidární přirážky k dani z příjmu, z níž se financuje i rozvoj zemí bývalého východního Německa. Státní rozpočet by měl i v dalších letech zůstat bez deficitů.

Finančně si polepší rodiny, kterým mají stoupnout přídavky na děti. Zadarmo mají být do budoucna školky. Výdaje na rodiny, děti a do sociální oblasti chtějí strany oproti dosavadním plánům pro období 2018 až 2021 navýšit o 12 miliard eur, výdaje na školství, výzkum a digitalizaci o 5,95 miliardy eur. Zvýšit se mají i investice státu do bydlení (o čtyři miliardy eur) nebo do obrany a rozvoje (o dvě miliardy eur).

Zaměstnancům větších firem by se měl výrazně ulehčit návrat z práce na částečný úvazek k práci na plný úvazek. Pro spotřebitele má být zase snazší díky obdobě hromadných žalob domáhat se spravedlnosti na velkých firmách v případě, že je poškodí. Výše důchodů v poměru k průměrnému platu má zůstat stabilní.

Do konce letošního roku chtějí strany dohodu o tom, kdy Německo přestane využívat energii z uhlí. Podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu má do roku 2030 stoupnout na zhruba 65 procent.

Napjatě očekávaný sjezd 

Všichni tři politici viditelně unavení celonočním jednáním si na dopolední tiskové konferenci v Berlíně pochvalovali atmosféru vyjednávání.

"Jsem přesvědčen, že jsme dosáhli výborných výsledků," řekl šéf SPD Martin Schulz. Sondovací rozhovory, které v Německu tradičně předcházejí vlastnímu koaličnímu vyjednávání, charakterizoval jako dlouhé, napínavé a turbulentní. Merkelová, která je optimistická, pokud jde o další vývoj, zase hovořila o intenzivních, vážných a do hloubky jdoucích sondovacích rozhovorech.

Podle předsedy CSU Horsta Seehofera několikadenní sondovací rozhovory ukázaly, co dokáže politika a efektivní spolupráce v tak krátkém čase. "Dali jsme dobrou odpověď na září minulého roku," poznamenal k parlamentním volbám, v nichž všechny tři strany výrazně oslabily.

Nyní se závěry rozhovorů budou zabývat i další straníci. S napětím se čeká především na sjezd sociálních demokratů, který se koná 21. ledna. Merkelová i Seehofer v pátek sjezdu SPD, v níž je řada politiků proti pokračování velké koalice, popřáli hodně zdaru.