Vědci objevili v ČR geneticky unikátní užovku, nález přirovnávají k živé fosilii
26. 8. 2025 – 10:34 | Zpravodajství | Jasmína Krásná
Na skalnaté stráni nad řekou Ohře v severních Čechách objevili vědci geneticky unikátní populaci užovky stromové.
Kriticky ohrožený had, jeden z největších hadů v Evropě, zmizel z většiny střední Evropy před několika tisíci lety. Je to jako najít živou fosilii, napsali dnes v tiskové zprávě odborníci z Akademie věd ČR.
Genetické analýzy odhalily, že část jedinců z nalezené populace užovky patří k západní genetické linii, na rozdíl od všech ostatních populací v Česku, které spadají do linie východní. „Populace tak obsahuje genetickou rozmanitost obou hlavních linií tohoto druhu, což z ní činí výjimečný případ v celé Evropě,“ uvedl vedoucí týmu genetiků z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR Petr Kotlík.
Nález je první svého druhu v České republice a teprve druhý v celé Evropě. Podobné genetické spojení bylo dosud známo pouze z jedné lokality v jižním Bavorsku. Každá z linií užovky stromové se vyvíjela v odlišném prostředí – západní v oblasti s atlantickým klimatem, východní v kontinentální či středomořské Evropě. Jejich současné spojení v jediné populaci může znamenat větší schopnost přizpůsobit se klimatickým změnám. Přírodní výběr totiž může „pracovat“ s genetickým materiálem z obou klimatických zón.
„Je to jako najít živou fosilii – genetickou paměť doby, kdy užovka stromová žila mnohem severněji než dnes, a obě linie se tak mohly potkat," uvedl vedoucí týmu. "Taková genetická výbava spolu s polohou této populace na severním okraji výskytu může v budoucnu sehrát roli přirozeného startovacího bodu pro další šíření druhu v době klimatické změny,“ doplnil.
Kriticky ohrožená užovka známá také jako užovka Aeskulapova se vyskytuje v teplých a členitých lokalitách, jako jsou skalnaté svahy, křoviny nebo kamenné zídky, často v říčních údolích. Živí se především hlodavci a dalšími drobnými obratlovci a pro člověka je zcela neškodná. V současnosti se v České republice vyskytuje jen na několika málo lokalitách. V minulosti však byla v Evropě rozšířena výrazně více – oblast výskytu sahal až po území dnešního Dánska.