Celkový počet obětí koronaviru v 68milionové Francii přesáhl 80 000, denně tu přibývá zhruba dvacet tisíc nakažených, celkově jich je už tři a půl milionu. V počtu úmrtí na covid-19 je Francie sedmá na světě.

Navzdory vysokým číslům nakažených a obětí a navzdory tomu, že tu vedle britské byla zaznamenána i brazilská a jihoafrická mutace koronaviru, jde Francie jinou cestou než řada ostatních zemí. Od 15. prosince zde sice platí zákaz nočního vycházení a další omezení, země ale nezavedla třetí celostátní uzávěru. A především: Nechala otevřené školy.

Nejvíce hodin prezenční výuky z celé Evropy

Ministr školství Jean-Michel Blanquer se chlubí tím, že Francie má ze všech evropských zemí v době pandemie nejvyšší počet hodin prezenční výuky. Školy se nezavřely ani v době tvrdé uzávěry koncem října. Tuto středu se sice na mnoha školách v Paříži a okolí neučilo, ale to bylo kvůli mrazu a sněhu. Distanční výuka byla v tomto případě výjimkou.

Při vypuknutí epidemie loni na jaře zavedla Francie přísná opatření. Parky a pláže zůstaly zavřené, nesmělo se ani do lesa a platil zákaz vycházení, který leckde kontrolovaly i drony. Od poloviny března se pak přešlo na distanční výuku a zavřely se školy a školky. Experti radili nechat je zavřené nejméně do září, prezident Emmanuel Macron ale rozhodl jinak. Po osmi týdnech všechna školní zařízení opět zahájila prezenční výuku, byť nejdřív v menších skupinách a na bázi dobrovolnosti. Od poloviny června se pak provoz škol obnovil v plném rozsahu.

Pravda je, že na francouzských školách platí přísná hygienická opatření. Už od prvňáčků musí mít všichni během celého dne roušky (nově už dokonce jen ty certifikované, ty doma ušité nestačí), platí dodržování metrových rozestupů, pravidelné větrání a mytí rukou a o přestávkách se nemohou setkávat děti z různých tříd. Po počátečním remcání si na nařízení nakonec všichni zvykli a dodržují je. Roušek je dostatek a testovací kapacity jsou rovněž vyhovující.

Už nyní se reaguje okamžitě, jakmile se v některé třídě objeví případ nákazy. Všichni spolužáci okamžitě přecházejí nejméně na týden na distanční výuku a čeká se na výsledky testů. To se v současné době týká necelé tisícovky tříd, což odpovídá zhruba pětině procenta z celkového počtu 528 400 tříd v zemi. Po letních prázdninách sice počty nakažených školáků stoupaly, během listopadového lockdownu ale naopak kupodivu klesly – jako by se virus plným třídám vyhýbal.

Podle různých studií jsou sice rodiče školáků vystaveni vyššímu riziku nákazy, ve srovnání s jinými profesními skupinami je ale paradoxně počet případů covidu mezi učiteli podprůměrný. Kantoři si sice stěžují, že nebyli přednostně zahrnuti do očkovacího programu a že si musí sami kupovat roušky, uzavření škol ale vesměs odmítají.

Rizikovým prostředím jsou samozřejmě školní jídelny, kde si děti roušky sundávají. Na mnoha školách si s tím poradili tak, že v tělocvičnách – beztak nyní nepoužívaných – zřídili dodatečné jídelny, aby bylo možné dodržovat patřičné rozestupy. V případě potřeby existuje možnost uzavření jídelen, případně vydávání balíčků.

Dopad zavřených škol je podle expertů katastrofální

Zavření škol by podle ministra Blanquera mělo být až to úplně nejkrajnější řešení. Svůj názor tvrdě hájí i proti ostatním členům kabinetu a podpory se mu dostává nejen od rodičů, pro něž fungující školy znamenají značnou úlevu, ale i od učitelů. Ti totiž byli zděšení tím, co zavření škol od března do půlky května mezi školáky způsobilo.

Nejhorší následky byly patrné v řadách dětí z nižších společenských vrstev. Měly problémy se soustředěním, učením i s chováním. Starostové problematických čtvrtí navíc poukazovali na to, že zavřením škol a potažmo školních jídelen přišla spousta dětí o jediné teplé jídlo denně.

Podle ministerstva zdravotnictví se každý měsíc otestuje milion dětí starších šesti let a učitelů. Pravidelné testování sice stojí stát hromadu peněz, podle ministra Blanquera by ale uzavření škol a úpadek vzdělání celé generace žáků byly z dlouhodobého hlediska mnohem dražší. Vláda si je vědoma ekonomických, sociálních, lidských a leckdy i zdravotních dopadů lockdownu. Kdyby se ale situace dramaticky zhoršila, je připravena opatření zpřísnit, jak uvedl premiér Jean Castex.

Země nemá k dispozici jednoznačná čísla, která by dokazovala, že třídy plné dětí jsou nějak zvlášť rizikovým místem pro šíření koronaviru. Podle pediatrů ale naopak existují důkazy, že zavřené školy mají na děti velmi negativní dopad, což platí právě především o dětech, které jsou společensky, psychicky či jakkoli jinak znevýhodněné. Ve vyloučených lokalitách dokonce mezi dětmi a mládeží prudce narostl počet pokusů o sebevraždu. „Jak můžeme připustit, aby děti oklikou umíraly na covid, třebaže je virus samotný nezabije?“ ptá se známý dětský lékař profesor Robert Cohen.