Afrika, kolébka našeho druhu, je malárií sužovaná dodnes. Až polovina lidí stále žije v riziku nakažení malárií, u nás známou také jako bahenní zimnice, infekční nemocí způsobující trýznivé střídání horeček a zimnic, kterou přenášejí tropičtí komáři rodu Anopheles. 

I přestože již dlouho dokážeme malárii léčit, stále na komplikace s ní spojené umírá přes půl milionu lidí ročně – hlavně dětí. Tedy zhruba každé dvě minuty zemře v Africe na malárii jedno dítě do pěti let.

Snahy dostat situaci pod kontrolu nejsou žádnou novinkou. Už celá desetiletí se do této problematiky investují desítky miliard dolarů ročně a nemoc zkoumají stovky výzkumných týmů.

Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) se mezi roky 2000 a 2015 podařilo snížit počet úmrtí působených malárií až o 62 procent a počet nakažených o 41 procent. Současná řešení ovšem nebudou fungovat věčně.

Malárie se v současnosti drží v šachu pomocí léků a pesticidů, nicméně ty časem kvůli mutacím u komárů a nemoci samotné ztrácejí efektivitu. Ostatně potvrzují to i nejnovější data WHO, podle kterých prudce roste počet nakažených, a to až na více než 200 milionů případů ročně.

Dlouhá cesta

Cesta za novou vakcínou nebyla vůbec jednoduchá. Práce na experimentální vakcíně s názvem Mosquirix (nebo také RTS-S) začala už v roce 1987. Vědci britského farmaceutického gigantu na ní pracují dodnes, a i jejich práce byla založena na desetiletích předchozího výzkumu.

Od té doby byla vakcína nepřetržitě testována a poupravována, dokud se nedostala do současné podoby. Přesto toto ohromné úsilí stále ještě není dokonalé, v klinických testech má zatím jen čtyřicetiprocentní účinnost. Je třeba si ale uvědomit, že 40 procent je mnohem lepší než ochrana žádná, a i ve své současné podobě je vakcína nevídaným vědeckým triumfem.

A práce nekončí. Přestože u současné verze vakcíny byl koncem dubna zahájen první plošný test, její vylepšenou verzi optimisté očekávají už v blízké budoucnosti.

Populační nárůst

WHO plánuje v průběhu roku naočkovat až 360 tisíc dětí ve třech afrických zemích: Malawi, Keni a Ghaně. Malawi a Ghana s očkováním již začaly a dá se očekávat, že Keňa se k programu připojí v několika následujících týdnech.

A jak to bude vlastně fungovat? WHO hodlá ovlivňovat pouze distribuci vakcíny, kde přesně a jak rychle bude očkování probíhat, bude na lokálních ministerstvech zdravotnictví, která již programu přislíbila plnou podporu.

Vakcína je podávána ve čtyřech dávkách – první tři mezi pátým a devátým měsícem života, poslední pak kolem druhých narozenin. Správné dávkování je pro plnou funkčnost očkování naprosto klíčové. Cílem je snížit do roku 2030 počet zemřelých až o devadesát procent.

Kromě pozitivních reakcí se však vyrojilo i mnoho znepokojených hlasů, podle kterých tato iniciativa povede k prudkému populačnímu nárůstu v regionech, které se již tak potýkají s ohromnou chudobu a přelidněním.

Experti jsou ale optimističtí. Hlavním důvodem, proč je v zemích třetího světa tak vysoká porodnost, je právě vysoká dětská mortalita. Nová vakcína je možným krokem k vyřešení tohoto problému a s největší pravděpodobností povede k postupnému a přirozenému zpomalení populačního růstu, stejně jako tomu bylo v minulých dobách v Evropě.