(Ne)úspěch zdravotnictví: V Africe se umírá na civilizační choroby

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Infekční nemoci už konečně nejsou největšími světovými zabijáky. I v chudých oblastech je vystřídaly nepřenosné, většinou civilizační choroby. Nevídaný úspěch s sebou ale přináší nečekané problémy - v Africe, kde často lidé kvůli infekcím umírali v nižším věku, není dostatek lékařské péče pro dospělé nemocné. Místo na choleru tak chudí lidé umírají na cukrovku.

Lidé v Africe se dožívají vyššího věku, se kterým přicházejí i neinfekční choroby jako rakovina. Místní zdravotnictví však na to není připraveno, a tak například v Ugandě mají jedno jediné zařízení na radioterapii, na které čekají frontu zástupy pacientů

Lidé v Africe se dožívají vyššího věku, se kterým přicházejí i neinfekční choroby jako rakovina. Místní zdravotnictví však na to není připraveno, a tak například v Ugandě mají jedno jediné zařízení na radioterapii, na které čekají frontu zástupy pacientů,zdroj: Profimedia.cz

Infekční onemocnění nejsou hlavní příčinou smrti v Africe od roku 2011. V roce 2015 zapříčinily nemoci jako je úplavice, zápal plic, malárie nebo tuberkulóza na africkém kontinentě 44 procent z celkového počtu úmrtí. Tento počet je stále vysoký, ve většině oblastí světa mají infekční nákazy na svědomí méně než deset procent z celkového počtu mrtvých.

Přesto rychlost, jakou počet obětí infekcí v Africe klesá, je obdivuhodná. Za posledních několik desítek let jejich počet klesl třikrát až čtyřikrát rychleji, než tomu bylo v rozvinutých státech. Afrika tak prochází mimořádné rychlou zdravotní revolucí.

Lidé žijí dostatečně dlouho 

V roce 1990 zemřelo v chudých zemích na nemoci jako je cukrovka nebo rakovina 25 procent lidí z celkového počtu mrtvých. V roce 2040 by tento podíl měl dosahovat 80 procent.

Nárůst počtu nepřenosných nemocí si odborníci částečně vysvětlují tím, že lidé žijí dostatečně dlouho na to, aby se u nich onemocnění rozvinulo. Mnozí lidé z chudých zemí se přesto s takovými nemocemi setkávají v nižším věku než lidé z rozvinutých států. Nemoci srdce, cukrovka a další onemocnění, známá jako civilizační choroby, se ve skutečnosti stávají chorobami chudých.

Podle zdravotnického experta Thomase Bollykya se chudé státy musejí potýkat s následky svého úspěchu. Důvodem toho je, že tyto země bojují proti infekčním nemocím se zdravotnickou asistencí mezinárodního společenství. V rozvinutých státech tomu tak ale nebylo. V amerických městech v letech 1900 až 1936 klesla úmrtnost především díky filtraci a chloraci vody. Lepší hygienická zařízení, karantény, ale i vzdělávání mělo blahodárné důsledky dřív, než se objevily účinné léky.né

Nepřipravenost zdravotnictví

Chudé země dosahují stejných výsledků rychleji, často však bez institucionálních změn, jimiž si prošla města v rozvinutém světě. Smrtelná onemocnění mezi dětmi klesla. Výsledkem jsou ale až příliš často nemocní dospělí lidé, kteří žijí bez odpovídajícího zdravotnického systému nebo pracovních příležitostí.

Chudé státy by tak měly vynakládat více peněz na prevenci a léčbu nepřenosných chorob. Africké elity přitom často problém ignorují a samy vyhledávají péči v zahraničí. Ti, kteří v těchto státech zůstávají, mají ale přinejlepším velmi omezenou zdravotní péči.

Afrika se urbanizuje ohromujícím tempem, města jsou ale často nepřipravená a přeplněná nemocnými lidmi.

Přeorientovat se na civilizační choroby musejí v Africe i zahraniční organizace. Rakovina, onemocnění horních cest dýchacích, srdeční potíže a cukrovka jsou příčinou 60 procent úmrtí po celém světě. Na zdravotnickou pomoc při léčbě nepřenosných nemocí putuje však jen jedno procento veškeré pomoci rozvojovým zemím.

Chudé státy by měly mimo jiné zakročit i proti znečištění a tabákovým výrobkům. Africké vlády by se měly společně postavit výrobcům cigaret a dalším propagátorům nezdravého životního stylu.

Tagy: Afrika zahraničí zdravotní péče nemoci a nákazy zdraví a životní styl

Zdroje: ČTK,The Financial Times