Bílý dům se proto snaží zajistit finanční a vojenskou podporu Ukrajiny, a to i pro případ, že současný prezident Joe Biden nevyhraje nadcházející americké volby a v čele země ho vystřídá republikán Donald Trump.

Biden, kterému vyprší funkční období v lednu příštího roku, naléhá na Kongres, aby schválil další balík pomoci Kyjevu ve výši 60 miliard dolarů (přes 1,3 bilionu korun). CNN podotýká, že administrativa si uvědomuje, že to je patrně o poslední možnost, jak doručit Ukrajině nové finanční prostředky před letošními volbami v USA.

Biden cautioned Congress leaders that curtailing assistance for outgunned Ukrainian forces risks a spillover of hostilities into neighboring NATO countries, thereby obliging US troops to directly confront the Russians, as per CNN sources.https://t.co/tiLHlACKbD

— Euromaidan Press (@EuromaidanPress) January 19, 2024

Ve středu se Biden sešel se zástupci Sněmovny reprezentantů a Senátu, aby jim nastínil, co je pro Ukrajinu v sázce.

Zpravodajské služby ale předpokládají, že válka bude delší než prezidentův mandát v Bílém domě. Jejich hodnocení se liší, ale prakticky všechna vycházejí z toho, že se na Ukrajině bude bojovat nejméně další dva roky.

Někteří západní a američtí experti dokonce tvrdí, že konflikt, který v únoru před dvěma lety na Ukrajině rozpoutalo Rusko svou invazí, bude pokračovat až dalších pět let.

„Obě strany jsou příliš vyčerpané pokud jde o vojáky a vybavení, než abychom letos zaznamenali větší manévry,“ řekl americký vojenský představitel působící v Evropě. Ukrajina se loni neúspěšně pokusila prolomit ruskou obranu směrem k jihoukrajinskému městu Melitopol. Další pokus o protiofenzivu tímto směrem je vzdálen alespoň další dva roky, upozornil tento zdroj.

Deník The Financial Times naopak v pátek s odkazem na své zdroje napsal, že Rusko na letošní rok podle všeho plánuje rozsáhlou ofenzivu, během níž se pokusí ovládnout čtyři ukrajinské regiony, které už dříve označilo za svoji součást.