Informovala o tom tento týden Světová zdravotnická organizace (WHO). Šíření GBS podle ní souvisí s kontaminací potravin a pitné vody, podvýživou, oslabenou imunitou a omezeným přístupem ke zdravotní péči na tomto válkou zdevastovaném palestinském území.

WHO varovala před šířením GBS v Pásmu Gazy, kde je nedostatek potravin a chybí i čistá pitná voda. Masivní izraelské bombardování na tomto území zničilo vodovodní a kanalizační sítě a většina z jeho dvou milionů obyvatel přežívá ve stanech. Minulý týden OSN označila situaci v Pásmu Gazy za hladomor, který je podle vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka přímým důsledkem jednání izraelské vlády. Ta ale popírá, že by hladomor na tomto území byl.

Podle WHO bylo od letošního června v Pásmu Gazy zaznamenáno 85 případů Guillainova-Barrého syndromu, z toho tři skončily smrtí. Na GBS neexistuje specifický lék, ale určité léčebné metody pomáhají nemocným zvládat jeho příznaky. To ale v podmínkách v Pásmu Gazy, kde nemocnice nemají dostatek ani základního zdravotnického materiálu, není možné.

Guillainův-Barrého syndrom je vzácné onemocnění, při němž imunitní systém chybně napadá nervy, což vede ke slabosti a někdy i k ochrnutí. Často začíná po infekci obvykle způsobené bakteriemi či viry. Imunitní systém pak ve snaze bojovat s infekcí začne omylem napadat vlastní nervy. Mezi časné příznaky patří brnění nebo slabost v nohách, které mohou postupně přecházet do postižení paží a horní části těla.

V Pásmu Gazy se během této války kvůli zničené sanitární infrastruktuře, nedostatku jídla a pitné vody či nefungujícímu svozu odpadu objevily různé infekční nemoci, včetně hepatitidy A, svrabu, obrny a cholery, připomněl tento týden deník El País.