Zelenskyj řekl, že obyvatelé Mariupolu žijí „v naprostém obležení, bez jídla, bez vody, bez léků, za neustálého ostřelování, za neustálého bombardování“. Mariupol měl před válkou na 430 000 obyvatel. Město má strategický význam, jeho dobytí by Rusům umožnilo vytvořit pozemní spojení s anektovaným Krymem, ale ukrajinské síly odmítají kapitulovat.

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková v úterý uvedla, že nedaleko Mariupolu proruští separatisté zajali jeden humanitární konvoj složený z několika autobusů s civilisty. Cesta byla podle ní domluvená s Mezinárodním výborem Červeného kříže. O tomto incidentu mluvil ve svém posledním projevu i Zelenskyj a slíbil, že úřady dělají vše pro „osvobození našich lidí a zprovoznění humanitárních koridorů“. Dodal, že za úterý se z obleženého města u Azovského moře podařilo zachránit přes 7000 lidí.

K jednáním s ruskou stranou Zelenskyj řekl, že se konají prakticky každý den. „Je to velmi náročné, někdy konfrontační,“ přiblížil. „Ale krok za krokem postupujeme vpřed,“ dodal.

Ukrainian children, victims of war. Over 100 killed, over 140 wounded, over 1.5 million became refugees. Watch our new video.. #SaveUkrainianChildren #StandWithUkriane pic.twitter.com/uEZR8sk91O

— UkraineWorld (@ukraine_world) March 21, 2022

Ruská invaze na Ukrajinu začala před necelým měsícem. Ruský prezident Vladimir Putin o ní mluví jako o „speciální vojenské operaci“, jejímž cílem je Ukrajinu demilitarizovat, denacifikovat a ochránit tamní ruskojazyčné obyvatelstvo. Západ útok na Ukrajinu označuje za porušení její územní integrity i mezinárodního práva a uvalil kvůli tomu na Moskvu sérii tvrdých sankcí.

O pomoc v Praze požádal zhruba poloviční počet Ukrajinců než před týdnem

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině v Praze za úterý odbavilo 1538 žadatelů o pomoc, o 45 procent méně než před týdnem. K registraci do jiných středisek bylo převezeno 76 lidí. Asistenční centrum, které je společné pro hlavní město a střední Čechy, poskytlo od začátku svého fungování pomoc více než 52 500 Ukrajincům prchajícím před ruskou invazí, informovala středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN).

Pracovníci pražského centra v úterý zajistili ubytování pro 111 uprchlíků z Ukrajiny. Do nouzového ubytování v tělocvičnách nemusel podle Peckové zamířit žádný z nich.

V tělocvičnách či kulturních domech je v hlavním městě podle posledních informací 750 lidí, kteří jsou v 21 z 57 městských částí. Magistrát podle úterního vyjádření náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN) vyzval další radnice, aby se do pomoci s ubytováním zapojily. Městské části dostanou od magistrátu příspěvek, a to za zřízení nouzového přístřeší i za následnou péči. Systém projednají ve čtvrtek pražští zastupitelé.

KACPU PRAHA - dne 22.3. k 24:00 odbaveno 1538 osob, ubytování bylo zajištěno pro 111 osob, z toho 0 v rezimu nouzoveho pristresi (telocvicny). K odbavení na jiná KACPU bylo autobusy převezeno 76 osob. Celkem na KACPU PRAHA bylo od začátku odbaveno 52535 osob.

— Petra Pecková (@PPeckova) March 23, 2022

Pražské asistenční centrum se nejpozději 14. dubna přestěhuje z dosavadních prostor v Kongresovém paláci Praha (KCP) do bývalého sídla Komerční banky ve Vysočanech, oznámil v úterý primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Důvodem stěhování jsou již nasmlouvané akce v Kongresovém centru včetně těch k českému předsednictví Evropské unii. Budovu nedaleko stanice metra B Vysočanská městu zapůjčí zdarma developerská společnost Central Group, která zaplatí výdaje na energie.

Kapacita nového centra bude oproti KCP asi tříčtvrtinová, denně tam bude moci být odbaveno až zhruba 2700 lidí. Podle Hřiba by to mělo podle aktuálních čísel o počtu žadatelů stačit.

Vysočany budou v pořadí třetím místem, kde bude asistenční středisko fungovat. Koncem února, kdy ruská invaze na Ukrajinu začala, zahájilo provoz v hlavní budově městské knihovny na Mariánském náměstí. Kvůli nedostatečné kapacitě se ale na začátku března přestěhovalo do Kongresového centra v Nuslích.

Víza dostalo v Česku téměř 218 000 lidí zasažených invazí, v úterý přibylo 5100

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud téměř 218 000 víz. V úterý jich přibylo zhruba 5100. Ministerstvo vnitra o tom dnes informovalo na twitteru. Uprchlíci před válkou dostávají od úterý víza za účelem dočasné ochrany, která nahradila dosud vydávaná speciální dlouhodobá víza. Mohou tak pobývat na území České republiky až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a nárok na další asistenci, například při ubytování.

Podle úterního vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) přišlo od zahájení ruské vojenské invaze do České republiky zatím kolem 300 000 běženců. Na cizinecké policii a v asistenčních centrech se zaregistrovalo téměř 117 000 z nich. Svůj pobyt nemusí nahlašovat děti do 15 let, kterých je podle posledních údajů ministerstva vnitra mezi uprchlíky přes 35 procent. V úterý se nahlásilo 3200 lidí.

Statistické údaje za předchozí den ⬇️ pic.twitter.com/zTzz4ELOqw

— Ministerstvo vnitra (@vnitro) March 23, 2022

Mezi lidmi prchajícími před ruskou invazí nadále převládají z téměř 80 procent ženy. Dětí do 18 let je zhruba 43 procent.

Od pondělí mohou lidé se speciálním vízem pracovat bez pracovního povolení, mohou také žádat o novou humanitární dávku 5000 korun. O víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení ruské agrese, ale například i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit.