V největším kazašském městě Almaty byly „zlikvidovány“ desítky lidí, kteří v noci na dnešek zaútočili na administrativní budovy. Informovala o tom v televizi policejní mluvčí, kterou citovala agentura TASS. Mluvčí neupřesnila, co má výrazem „zlikvidovat“ na mysli. V Almaty třetím dnem stovky lidí protestují proti vládě, dříve bylo podle agentury Reuters na hlavním náměstí slyšet střelbu. Policejní mluvčí prohlásila, že pokračuje „protiteroristická operace“ a lidé by neměli vycházet ven.

„Desítky útočníků byly zlikvidovány a jejich totožnost zjišťujeme,“ uvedla mluvčí, podle které se výtržníci mimo jiné pokusili proniknout do policejních budov ve městě.

Kazašští vojáci začali střílet po demonstrantech na hlavním náměstí v Almaty, centru nynějších nepokojů v Kazachstánu, uvedla ruská agentura TASS s odvoláním na očité svědky. Podle agentury začali vojáci na náměstí Republiky střílet po účastnících nepokojů i po automobilech. Také zpravodajové agentur AFP a Reuters z místa uvedli, že je v centru nevětšího města středoasijského Kazachstánu slyšet střelba.

Na hlavní náměstí Almaty dnes brzy ráno vjelo několik obrněných vozů a na místě byly desítky vojáků. Když se přiblížili k davu, bylo slyšet střelbu, podle ruskojazyčné verze BBC byla intenzivní. Reuters píše, že situace se od té doby uklidnila.

Ve středu Tokajev kromě jiného požádal o pomoc s potlačením nepokojů šéfy vlád a států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Tato vojenská aliance několika postsovětských republik v čele s Ruskem ve středu večer SEČ souhlasila, že do Kazachstánu pošle na omezenou dobu mírové jednotky. Oznámil to arménský premiér Nikol Pašinjan, jehož země ODKB v tuto chvíli předsedá.

První ruští výsadkáři jsou již na místě, jejich hlavním úkolem je podle sekretariátu ODKB chránit důležitá státní a vojenská zařízení a pomáhat kazašským silám při nastolení pořádku. Odhodlání dostát spojeneckým závazkům a pomoci Kazachstánu vyjádřily také další postsovětské země.

Nepokoje propukly v neděli ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG), jehož ceny se pak zdvojnásobily. Následně se demonstrace rozšířily do dalších měst. Nepokoje vedly ve středu k odvolání vlády prezidentem Tokajevem, který novému přechodnému kabinetu nařídil, aby usměrnil ceny paliv stejně jako ostatního „společensky významného“ zboží.

Zlomový okamžik pro celou zemi

Povolání členských států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) na pomoc do Kazachstánu je zlomovým okamžikem pro celou zemi. Bude to obrovská rána pro tamní společnost, i kdyby nakonec nepřišly ze zahraničí jednotky žádné, nebo jen symbolické. ČTK to sdělila analytička Anna Jordanová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev ve středu požádal o pomoc s potlačením nepokojů šéfy vlád a států ODKB. Tato vojenská aliance několika postsovětských republik v čele s Ruskem ve středu večer souhlasila, že do Kazachstánu pošle na omezenou dobu mírové jednotky. Kromě Ruska a Kazachstánu do organizace patří Arménie, Bělorusko, Kyrgyzstán a Tádžikistán.

„Je to zlomový okamžik pro celou zemi. Všechny bývalé sovětské země v regionu si velmi zakládají na své nezávislosti a Kazachstán není výjimkou, navzdory úzkým ekonomickým a spojeneckým vazbám s Ruskem. Skutečnost, že prezident povolal proti svým občanům síly jiného státu, bude obrovskou ranou pro kazašskou společnost (i kdyby nakonec nepřišly ze zahraničí jednotky žádné, nebo jenom symbolické),“ uvedla na dotaz ČTK Jordanová.

Tento Tokajevův krok podle ní bude mít dopad i na sousedské vztahy ve Střední Asii. Kazachstán doposud regionu dominoval jakožto nejbohatší země, v ambicích na oblastního lídra ho ale v posledních letech dotahoval Uzbekistán. „Pravděpodobně si příležitost prosadit se proti oslabenému soupeři nenechá ujít,“ míní analytička.

Prezident také ve středu prohlásil, že přebírá funkci předsedy bezpečnostní rady. Té předtím šéfoval bývalý prezident Nursultan Nazarbajev, který vládl postsovětskému státu od vyhlášení nezávislosti v roce 1991 až do roku 2019, kdy odstoupil. Stále je považován za hlavní politickou sílu v Nur-Sultanu, která nese právě jeho jméno, poznamenala agentura Reuters. Podle ní panuje přesvědčení, že Nazarbajevova rodina ovládá velkou část ekonomiky.

Podle Jordanové minimálně část byznysové a politické elity opustila zemi, podle nepotvrzených informací také někteří Nazarbajevovi příbuzní. Tokajev se podle analytičky může snažit využít chaosu k posílení vlastní moci a dosazení svých lidí na klíčové pozice. „V jakém stavu a složení kazašská elita z momentální krize vyjde, se zatím nedá předpovídat, ale nové personální obsazení právě bezpečnostních složek nebo vedení klíčových firem bude dobrým ukazatelem budoucího směřování země,“ poznamenala.

Vzhledem k tomu, že prezident ty, kteří zůstávají v ulicích, označil za teroristy, lze podle Jordanové očekávat, že nechce dopustit další ústupky a hodlá všechna další shromáždění potlačit. „Dnes a v příštích dnech se uvidí, jestli se mu podaří udržet u moci svůj režim v alespoň přibližně stejné podobě, jako byl před týdnem (pokračovat zcela beze změn už není možné), nebo jestli Kazachstán čeká další dramatický vývoj,“ doplnila.

Ruští výsadkáři v Kazachstánu

Evropská unie dnes vyzvala Moskvu, aby ctila svrchovanost a nezávislost Kazachstánu. Učinila tak v reakci na vyslání ruských výsadkářů do středoasijské země, kterou již několik dní zmítají násilné protesty. Informovala o tom agentura Reuters.

„Násilí musí skončit. Zároveň vyzýváme všechny strany ke zdrženlivosti a k mírovému řešení situace. EU je nyní samozřejmě připravena a ochotna podpořit dialog v zemi,“ uvedl mluvčí Evropské komise.

K umírněnosti vyzvala všechny zúčastněné strany, včetně intervenujících zemí, také francouzská diplomacie. „Noční události jsou mimořádně znepokojivé... Vyzýváme všechny strany, ať už v Kazachstánu nebo v ODKB, aby projevily umírněnost a zahájily dialog,“ citovala agentura AFP francouzského ministra zahraničí Jeana-Yvese Le Driana, jehož země momentálně předsedá Evropské unii.

Násilí při nepokojích dnes odsoudila také Británie. „Odsuzujeme násilné činy a ničení majetku v Almaty. S našimi spojenci budeme dále koordinovat další kroky,“ uvedla ministryně zahraničí Liz Trussová.

Prezident Tokajev ve středu požádal o pomoc s potlačením nepokojů šéfy vlád a států ODKB, kteří po několika hodinách slíbili vyslat do země na omezenou dobu "mírové jednotky". První ruští výsadkáři jsou již na místě, jejich hlavním úkolem je podle sekretariátu ODKB chránit důležitá státní a vojenská zařízení a pomáhat kazašským silám při nastolení pořádku. Odhodlání dostát spojeneckým závazkům a pomoci Kazachstánu vyjádřily také další postsovětské země.