V Gambii je důležité vědět, co jedli vaši rodiče, tvrdí britští vědci
19. 9. 2015 – 16:00 | Magazín | pal
Vesnice Keneba v Gambii se probouzí do nového dne. Místní obyvatelé se ženou za svými každodenními povinnostmi a svým způsobem mají štěstí. Ne všichni se ve zdejších tvrdých podmínkách dožijí úctyhodného věku. Britští vědci nedávno přišli s překvapivým zjištěním. V této části Gambie je prý velmi důležité, ve kterém ročním období se narodíte. Velmi důležitou roli také hraje strava rodičů.
Pravděpodobnost brzké smrti je až sedmkrát vyšší u lidí narozených v září, počatých tedy někdy v lednu. Ti narození v červnu a počati v září jsou na tom co délky života mnohem lépe.
Nejde o žádnou astrologii, ale o výzkum vlivu počasí
Jde o seriózní poznatek, který nemá nic společného s astrologií. Souvisí totiž s počasím v době, kdy se začíná nitroděložní život. Právě počasí ovlivňuje to, čím se v té době živí rodiče.
V Gambii se velmi pravidelně střídají dvě hlavní sezony, totiž období vlhkého a suchého počasí. Od července do listopadu téměř bez přerušení prší, ostatní měsíce jsou relativně suché.
V tomto suchém období lidé pojídají hlavně kuskus a rýži, při deštích pak mají potravu kaloricky méně vydatnou. Těmto vlhkým měsícům sice říkají období hladu, jenomže strava je v té době velmi bohatá na zeleninu se zeleným listem.
A vypadá to, aspoň v Gambii, že to, kolik zelené stravy v době početí budoucí matka a zřejmě i otec zkonzumují, významně ovlivní zdraví potomka. Do 15 let věku není mezi dětmi velký rozdíl, po 15. roce se ale začnou objevovat velké rozdíly.
Výzkum stravy v těhotenství byl prováděný i v Evropě
O významu stravy těhotných žen na zdraví dětí prozradila mnoho už v minulosti studie zaměřená na lidi, kteří přežili hladomor v Nizozemsku na konci 2. světové války. Nastal v důsledku blokády, kterou zavedlo Německo kvůli stávce železnic vyhlášené nizozemskou vládou.
Než byla blokáda zrušena, začala zima a do Nizozemska nebylo možné dostat téměř žádné potraviny. Hladomor, při kterém zemřely tisíce lidí, ukončilo až osvobození Evropy spojenci.
V Nizozemsku pak byla provedena studie, která zjišťovala, v jakém stavu byli lidé narození matkám, které byly v době těhotenství vystaveny hladovění.
Prokázalo se, že pokud žena neměla co jíst v raném období těhotenství, zdvojnásobilo se u dětí nebezpečí onemocnění srdce a zvýšila se pravděpodobnost výskytu schizofrenie, obezity, cukrovky a rakoviny. Horší zdraví se netýkalo jenom přímých potomků strádajících žen, ale i generace vnuků.
V Gambii stejně jako v Nizozemsku tyto dlouhodobé důsledky stravování těhotných vedou ke genetickým změnám plodu. Při experimentování na zvířatech se zjistilo, že jenom změnou stravy lze zaktivizovat geny embrya nebo je zcela utlumit.
Údaje z Gambie mohou pomoci celému světu
Podobný výzkum v případě lidí není možný z etického hlediska, ale lze použít nedávné poznatky z údajů získaných v Gambii.
Prokázalo se jasně, že živí-li se matka v raném období těhotenství hlavně zeleninou se zelenými listy, aktivizuje to geny plodu. Děje se tak v procesu označovaném odborně metylace.
V gambijské studii se ukázalo, že děti zplozené v období dešťů vykazovaly na rozdíl od ostatních velmi odlišnou aktivitu genu, který významným způsobem reguluje imunitní systém.
"Změny metylace v tomto genu ovlivní to, jak člověk čelí virovým infekcím, a mohou také ovlivnit to, zda přežije rakovinu jako leukémii nebo rakovinu plic," sdělil Matt Silver, který patřil ke skupině britských výzkumníků.
Lze tedy konstatovat, že kdo uvažuje o početí potomka, měl by jíst hodně zeleniny se zelenými složkami.
Tato strava je bohatá na vitaminy skupiny B, na foláty. Riziko narození dětí s defekty, jako je například rozštěp páteře, snižuje konzumace kyseliny listové.