Kvůli chybějícímu Zemanovu podpisu existovaly pochybnosti o ústavnosti přijetí a vyhlášení zákona. Daňový balíček kromě dalších změn například zrušil superhrubou mzdu. Podle soudu Zeman nepostupoval v souladu s ústavou, ale platnost zákona to neovlivnilo.

„Ústavní soud respektuje, že prezidenti toto občas dělají, ovšem v souladu s ústavou to není. Ústavní povinnost prezidenta podepsat zákon tady je ve dvou ustanoveních ústavy,“ řekl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk. Pokud ale zákon není výslovně a jasně vetován, platí i bez podpisu prezidenta. Samotné nepřipojení podpisu nedosahuje podle ÚS takové intenzity, aby mělo vliv na řádné ukončení legislativního procesu.

Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů loni na Silvestra a v účinnost vstoupil následující den. Návrh na zrušení podala v lednu skupina senátorů, za kterou jednali David Smoljak s advokátem a europoslancem Stanislavem Polčákem. Oba jsou po dnešním vyhlášení nálezu v zásadě spokojení. Soud podle nich sice daňový balíček nezrušil, ale jasně pojmenoval povinnosti prezidenta plynoucí z ústavy.

„Bylo jasně potvrzeno, že se prezident musí vždy rozhodnout, buď vetuje, nebo podepisuje, protože ústava tak výslovně stanoví,“ řekl Polčák.

Senátoři poukazovali na to, že prezident zákon nepodepsal a vrátil Sněmovně, čímž jej podle nich omylem vetoval. Zeman v přípisu předsedovi Sněmovny z 28. prosince 2020 výslovně uvedl, že se rozhodl svůj podpis nepřipojit a že zákon vrací „k dalšímu opatření“, což podle Hradu neznamenalo, že jej vetuje, ale že předpokládá jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Soud se zabýval také výhradou senátorů k podpisu místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Filipa, který zastoupil předsedu Radka Vondráčka. Správně by měl podepisovat předseda. Podle ÚS však ani chybějící Vondráčkův podpis neznamená, že zákon neplatí.

„Je potřeba brát v úvahu to, že se dlouhodobě vyvinula praxe, že místopředseda v určitých případech zákony podepisuje,“ konstatoval Fenyk. „Je dobré, aby byl zákon vždy podepsán tím, koho ústava výslovně určuje,“ reagoval Polčák.