Kuriózní případ z Číny ukazuje, jak silně mohou moderní technologie zasahovat do osobních životů. Pětasedmdesátiletý muž jménem Jiang se stal natolik závislým na uměle vytvořeném ženském avataru, že byl připraven ukončit manželství, které trvalo několik desetiletí. Podle listu Beijing Daily se Jiang při brouzdání po sociálních sítích setkal s virtuální ženou. Přestože její pohyby působily nepřirozeně a řeč nebyla synchronní s pohybem rtů, seniora to neodradilo. Avatar mu pravidelně posílal zprávy, oslovoval ho láskyplně „bratře“ a děkoval mu za jeho společnost. Pro osamělého muže to byla nová forma intimity – iluze, která postupně zastínila jeho skutečný vztah.

Vrcholem dne se pro něj stalo čekání na další generické zprávy. Když mu manželka vyčetla, že tráví příliš mnoho času s telefonem, Jiang jí bez zaváhání oznámil, že se s ní chce rozvést, aby se mohl naplno věnovat své virtuální „partnerce“. Naštěstí včas zasáhly jeho děti. Vysvětlily mu, jak umělá inteligence funguje, a odhalily, že jeho internetová láska vůbec neexistuje. Muž se tak vrátil do reality, ovšem případ vyvolal vášnivou debatu o rostoucím vlivu AI na životy seniorů.

Virtuální přítelkyně jako obchodní nástroj

Jiangův příběh není ojedinělý. V Číně se rozvíjí celé odvětví tzv. „virtuálních digitálních lidí“, kteří jsou navrženi tak, aby simulovali emoce a vytvářeli pocit blízkosti. Tito avataři se objevují v různých podobách – od elegantních odborníků v oblecích přes realistické televizní moderátory až po roztomilé studentky. Společným jmenovatelem je schopnost vzbudit u uživatelů důvěru a vyvolat emocionální reakci.

Za líbivou fasádou se však skrývá tvrdý obchod. Virtuální postavy slouží k propagaci nejrůznějších produktů – od velbloudího mléka po doplňky stravy s pochybnými účinky. Odborníci upozorňují, že jde o rafinovanou formu manipulace, která je obzvlášť nebezpečná u starších lidí. Ti bývají méně obeznámeni s digitálními technologiemi, snadněji podléhají iluzi „lidského kontaktu“ a často bez rozmyslu utrácejí peníze za doporučené produkty.

zdroj: Profimedia.cz

„Emocionální manipulace a falešná propaganda zaměřená na seniory mohou vést nejen k ekonomickým ztrátám, ale i k nebezpečné citové závislosti,“ uvedli experti pro server Sinchew.

Křehkost stáří a cena osamělosti

Za bizarním příběhem jednoho čínského důchodce se ale skrývá vážnější problém, který není omezen jen na Čínu. Stárnoucí populace se po celém světě potýká s rostoucí mírou osamělosti. Lidé v pokročilém věku často zůstávají sami, izolovaní od rodiny i širší společnosti. Virtuální avatary pak neplní jen roli nástroje reklamy, ale také suplují chybějící lidskou blízkost. Pokud je někdo ochoten obětovat celoživotní manželství kvůli digitální iluzi, je to výmluvný signál. Nejde totiž jen o naivitu jednotlivce, ale o selhání společnosti, která svým starším členům nedokáže nabídnout dostatek pozornosti, péče a skutečného lidského kontaktu.

A tak vyvstává otázka: je skutečným viníkem umělá inteligence, která dokáže napodobit emoce, nebo spíše naše vlastní neschopnost zajistit, aby se senioři necítili zbyteční a osamělí? Pokud totiž prázdnotu v jejich životech vyplní virtuální přítelkyně, není to jen technologický problém – je to především problém lidský.