„Ve světě se 24. února ve čtyři hodiny ráno objevil nový národ. Nenarodil se, ale obrodil se. Národ, který neplakal, nekřičel a nezalekl se. Neutíkal. Nevzdal se. A nezapomněl,“ uvedl Zelenskyj v předem natočeném projevu před Památníkem nezávislosti v centru Kyjeva.

„Co je pro nás konec války? Říkali jsme: Mír. Nyní říkáme: Vítězství,“ uvedl čtyřiačtyřicetiletý prezident v emotivním projevu.

Zelenskyj zdůraznil přitvrzující se válečný postoj Ukrajiny, který je proti jakémukoli kompromisu, jenž by Moskvě umožnil zajistit si územní zisky, včetně oblastí na východě a jihu země, které invazní jednotky během půl roku dobyly. „Donbas je Ukrajina. A my ho vrátíme, ať už bude cesta jakákoli. Krym je Ukrajina. A my ho vrátíme. Ať už bude cesta jakákoli,“ prohlásil prezident.

„Rusko nám před šesti měsíci vyhlásilo válku. Po celé Ukrajině se 24. února ozvaly výbuchy a střelba... 24. února nám řekli: Nemáte šanci. 24. srpna říkáme: Šťastný Den nezávislosti, Ukrajino! Za těch šest měsíců jsme změnili dějiny, změnili jsme svět a změnili jsme se sami,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinci nyní podle svého prezidenta přesně vědí, kdo je jejich „bratr a přítel“ a kdo není „ani náhodný známý“. „A celý svět zjistil, kdo jsou Ukrajinci. A co je Ukrajina. Nikdo už nebude říkat: Je to někde vedle Ruska,“ poznamenal Zelenskyj.

Ukrajinci si podle něj začali vážit sami sebe. „Pochopili jsme, že navzdory jakékoli pomoci a podpoře, nikdo jiný než my nebude bojovat za naši nezávislost. A sjednotili jsme se,“ uvedl prezident. „Ještě jsme neměli (systémy) HIMARS, ale měli jsme lidi ochotné zastavit tanky holýma rukama. Nebyli připraveni uzavřít pro nás nebe, ale měli jsme lidi ochotné krýt svou rodnou zemi sebou samými,“ pokračoval Zelenskyj.

Prohlásil rovněž, že jeho vlast dala světu novou naději, že spravedlnost zcela „neopustila náš cynický svět“. „A stále v něm nevítězí síla, ale pravda. Ne peníze, ale hodnoty. Ne ropa, ale lidé,“ dodal. Ukrajina podle Zelenského rovněž semkla dosud nejednotný svět a oživila Evropu, která mimo jiné zavádí tvrdé sankce. V učebnicích světových dějin se jednou bude psát o době, kdy „demokracii opět narostly zuby,“ domnívá se Zelenskyj.

Ukrajina si dnes připomíná 31. výročí své nezávislosti a zároveň je to přesně půl roku od okamžiku, kdy ruská invazní vojska tuto zemi napadla. Ukrajinské úřady se dnes obávají zesílených ruských útoků. Po několika dnech opakovaných varování před možností ruských raketových úderů na velká města byly dnes ulice v centru Kyjeva nezvykle prázdné, poznamenala agentura Reuters.

Ruská invaze na Ukrajinu je válečným terorem, stojíme za Kyjevem, prohlásil německý kancléř

Ruská vojenská agrese na Ukrajině je válečným terorem, který ale země díky odvaze a pomoci přátel včetně Němců překoná. Dnes to v projevu k ukrajinskému Dni nezávislosti a k šesti měsícům od začátku invaze prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajinci si podle něj mohou být jistí, že srdce Němců zůstávají otevřená a že německá podpora Ukrajině bude pokračovat, dokud to bude třeba. Projev kancléř zakončil zvoláním ‚sláva Ukrajině‘ v ukrajinštině.

„Naše srdce jsou s těmi, kteří každý den musí za ruský válečný teror platit svými životy, kteří jsou každý den mrzačeni, a jsme s těmi desítkami nevinných žen, mužů a dětí, kteří každý den utrpí zranění. I dnes. Truchlíme s těmi, kteří ztratili kamarády a rodinné příslušníky,“ řekl Scholz. Dodal, že Ukrajina si dnes připomíná vyhlášení nezávislosti, ale místo oslav a radosti zemi halí temný stín války. „Je to přesně šest měsíců od začátku války,“ řekl.

„Nikdy nezapomenu na svou návštěvu Irpině,“ řekl kancléř. Ukrajinu navštívil v červnu, kdy si prohlédl i Irpiň nedaleko Kyjeva. V tomto městě, podobně jako v Buči, se po ruském obsazení odehrály masakry civilistů.

Scholz zdůraznil, že vojenská, finanční, hospodářská a humanitární pomoc Ukrajině bude pokračovat, dokud to bude třeba. „Budeme pokračovat ve výcviku ukrajinských vojáků na nejmodernějších evropských zbraňových systémech, budeme pokračovat v (protiruských) sankcích, budeme pomáhat finančně a pomůžeme obnovit zničená města a vesnice,“ řekl.

Kancléř uvedl, že ve čtvrtek se setká s ukrajinskými vojáky, kteří se v Německu cvičí na samohybných protileteckých systémech Gepard, které ukrajinská armáda dostane. Řekl rovněž, že na konci října v Berlíně společně s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou uspořádá mezinárodní konferenci o obnově Ukrajiny.

„Naše hranice a naše srdce zůstávají otevřená pro všechny, kteří před ruským terorem musí utíkat,“ řekl kancléř. Připomněl, že Německo přijalo takřka jeden milion válečných běženců. „Na 150 000 ukrajinských dívek a chlapců u nás chodí do školek a škol. Vím, jak je bolestivé odejít z vlasti a nechat v zemi své blízké. Vězte, že jste u přátel a že jste srdečně vítáni. Německo stojí pevně na straně Ukrajiny,“ prohlásil.

Podle Scholze brání Ukrajina vše, co Evropu činí Evropou. „Svobodu, právní stát, pluralitu a demokracii,“ řekl. Ukrajincům vzkázal, že mají pevné místo ve svobodné Evropě a jako budoucí člen Evropské unie.

„Svoboda a demokracie ve sjednocené Evropě jsou mnohem silnější než ruský zpátečnický imperialismus. Vaše země temné stíny války vyžene, protože je silná a statečná a protože má přátele v Evropě a po celém světě. Jsme hrdí, že jsme těmi přáteli,“ řekl Scholz. „Slava Ukrajini (Sláva Ukrajině),“ dodal na závěr projevu.

Ve svém vystoupení Scholz nezmínil, že invaze na Ukrajinu je válkou ruského prezidenta Vladimira Putina, jak dlouhodobě říká. Naopak dvakrát přirovnal ruskou vojenskou agresi k teroru. Spojování války výhradně s Putinem odmítá dosluhující ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk. „Je mi líto, že komentáře o Putinově válce slyším i od německé vlády,“ řekl v pondělí velvyslanec. „Není to jen Putinova válka, je to válka, kterou vedou Rusko a ruský režim,“ zdůraznil. Dodal, že masakry civilistů v Buči nenařídil Putin, ale provedli je konkrétní vojáci, kteří mohli nechat obyvatele odejít. 

Dear citizens of Ukraine, we can never match the sacrifices you are making every day.

But we can and will stand by your side.

The EU has been with you in this fight from the very beginning. And we will be for as long as it takes.#UkraineIndependenceDay pic.twitter.com/00iLU8I7sw

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) August 24, 2022

Hlavní bruselské náměstí v den nezávislosti opanovaly ukrajinské barvy a písně

Stovky lidí včetně uprchlíků z různých koutů Ukrajiny a zástupců Evropské komise se dnes zúčastnily oslavy ukrajinského Dne nezávislosti na náměstí Grand Place v centru Bruselu. Prostranstvím před radnicí belgické metropole se nesl zvuk ukrajinských písní a množství ukrajinských vlajek kolem poledne doplnil obří modro-žlutý prapor rozvinutý po příchodu šéfky EK Ursuly von der Leyenové. Šlo o jednu z několika bruselských akcí na podporu Ukrajiny přesně šest měsíců po vpádu ruských vojsk.

Kromě von der Leyenové se akce zúčastnil také eurokomisař Margaritis Schinas. „Jsme po vašem boku, tak dlouho, jak bude třeba,“ vzkázala předsedkyně EK při odchodu z Grand Place. Ve videu zveřejněném na twitteru předtím prohlásila, že „společně znovu postavíme vaše (ukrajinská) města“ a „znovu zasadíme vaše zahrady a pole“. „Evropa je s vámi, dnes i v běhu na dlouhou trať,“ dodala.

Hlavní bruselské náměstí slavilo ukrajinský Den nezávislosti | zdroj: Profimedia

Den nezávislosti Ukrajinci slaví přesně půl roku poté, co na jejich zemi ze tří stran zaútočila ruská armáda. Série akcí věnovaná svátku válkou zasažené země dnes v Bruselu začala obřadem v Katedrále svatého Michaela a svaté Guduly, večer pak mimo jiné budou budovy institucí Evropské unie nasvícené v ukrajinských barvách. Slavnou bruselskou sochu čurajícího chlapečka dnes zdobí ukrajinský kroj a modro-žlutá vlaječka.

À l’occasion de la fête nationale ukrainienne, nous avons habillé notre Manneken Pis du costume national ukrainien! pic.twitter.com/OEbi5jmTeS

— Philippe Close (@PhilippeClose) August 24, 2022

Ukrajina sbírá gratulace u příležitosti Dne nezávislosti

O trvající podpoře Ukrajinu dnes ujišťovala řada dalších západních lídrů včetně generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga nebo britského premiéra Borise Johnsona. Solidaritu dal Ukrajině najevo dnes také například český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.

K výročí nezávislosti přislíbil americký prezident Joe Biden Ukrajině další vojenskou pomoc ve výši téměř tří miliard dolarů (74 miliard korun). List The Washington Post ji označil za zatím nejvyšší částku americké pomoci Kyjevu od začátku války. Pomoc má podle Bidena Ukrajině umožnit získat letecké obranné systémy, dělostřeleckou techniku a munici, bezpilotní letecké systémy a radary.

„Ukazujete celé Evropě, jak vysokou cenu má svoboda a nezávislost. A my nepochybujeme, že nakonec zvítězíte,“ uvedl český premiér Petr Fiala. „Těšíme se, že se vaše země bude těšit míru a prosperitě a stane se součástí Evropské unie,“ dodal. Ministr Lipavský ve zdravici vyjádřil obdiv Ukrajině, ukrajinským ozbrojeným silám a celému ukrajinskému lidu za to, jak „statečně a s odhodláním čelí bezohledné agresi“. „Česká republika stála, stojí a bude stát na straně Ukrajiny,“ řekl šéf české diplomacie. Ukrajinské výročí dnes na sociálních sítích připomněla i předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

„Vzdávám hold statečným ukrajinským ženám a mužům, kteří bojují za svoji svobodu a zemi,“ napsal na twitteru Stoltenberg. „Můžete počítat s NATO tak dlouho, jak jen to bude potřeba,“ ujistil také generální tajemník aliance. V podobném duchu se vyjádřil i britský premiér Boris Johnson. V úterý mimo to uvedl, že Británie nikdy neuzná ruskou anexi poloostrova Krym v roce 2014. Vchod do jeho kanceláře v Downing Street 10 dnes na počest Ukrajiny zdobí oblouk vytvořený ze slunečnic, které jsou jedním z ukrajinských symbolů, a v barvách ukrajinské vlajky.

„Bojujete s neuvěřitelnou odvahou za to všechno: za naše společné hodnoty a náš evropský mírový řád. Německo stojí při vás,“ vzkázala Ukrajincům ve videoprohlášení šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková.

Zdravici Ukrajincům adresoval i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Stojíme po vašem boku a tak to bude i nadále,“ pronesl francouzský lídr v ukrajinštině v závěru svého projevu.

Ukrajině dnes popřál také polský prezident Andrzej Duda, který uvedl, že Polsko jako první uznalo ukrajinskou nezávislost. Ve svém projevu zveřejněném na twitteru Duda vyjádřil jménem Polska naději, že svobodná Ukrajina se po zkáze způsobené válkou obnoví a stane se prosperující zemí evropského společenství. Jako další Ukrajině popřáli také prezidenti Finska, Lotyšska, Litvy nebo moldavská prezidentka či turecký ministr zahraničí, uvedla BBC.

Ke gratulacím se přidal i běloruský lídr Alexandr Lukašenko, který uvedl, že Ukrajině přeje „klidné nebe“. Kyjev Lukašenkův režim viní, že na ukrajinská města odpaluje rakety a že také poskytl běloruské území k invazi ruských pozemních vojsk na Ukrajinu. Dnešní Lukašenkovo přání odmítl Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře jako projev vrcholného cynismu.

Orchestr Skotské gardy u příležitosti ukrajinského svátku zahrál skladbu Stefania ukrajinské skupiny Kalush Orchestra, která s ní vyhrála hudební soutěž Eurovize.