Trump původně schválil údery na cíle, jakými jsou radar a raketové baterie, píše The New York Times, který se odvolává na zdroje z americké administrativy. 

Není jasné, zda změna plánu pramení z toho, že si to prezident rozmyslel, nebo z obav administrativy ohledně logistiky a strategie.

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek sestřelily americký bezpilotní stroj RQ-4 Global Hawk v hodnotě 130 milionů dolarů. Americká armáda tvrdí, že se vše odehrálo v mezinárodním vzdušném prostoru. Podle Íránců byl stroj naopak sestřelen, když sbíral data nad íránským územím. Teherán chce incident řešit na půdě OSN.

Teherán v pátek dle agentury Reuters uvedl, že jej Američané prostřednictvím Ománu ohledně hrozícího útoku dopředu varovali. Ve vzkazu Trump uvedl, že je proti válce a chce s Íránci jednat. Íránci jednání odmítají, zprávu prý nicméně předali vůdci země, kterým je ajatolláh Chameneí. Zároveň však zástupce Ománu varovali, že jakýkoliv útok proti Íránu bude mít regionální a mezinárodní následky. 

Teherán také vznesl protest proti USA u švýcarského velvyslance v Teheránu, jeho úřad zastupuje americké zájmy.

Rusko Spojené státy zkritizovalo, dle ruského vyjádření Američané zvyšují napětí v regionu a chtějí vše vyhrotit na pokraj válečného konfliktu. 

Kam letadla nepoletí 

Americký úřad pro leteckou dopravu po čtvrtečním incidentu do odvolání zakázal aerolinkám používat trasy nad Hormuzským průlivem a Ománským zálivem. Opatření budou respektovat i britské aerolinky British Airways. Podobně zareagovaly i německá Lufthansa a francouzsko - nizozemská společnost Air France - KLM, jejichž letadla už přestala létat nad částí Íránu. 

Americký úřad ve zprávě uvedl, že je znepokojen napětím a vojenskou aktivitou v blízkosti civilních linek a ochotou Íránu používat střely dlouhého doletu v mezinárodním vzdušném prostoru bez předchozího varování. Vojenské aktivity i politické napětí podle úřadu představují pro civilní leteckou dopravu neúmyslné nebezpečí.