Dnes je sobota 20. dubna 2024., Svátek má Marcela
Počasí dnes 7°C Slabý déšť

Trest za setkání s dalajlámou. Pražští filharmonici neodjeli na domluvené turné do Číny

Trest za setkání s dalajlámou. Pražští filharmonici neodjeli na domluvené turné do Číny
Pražská filharmonie, ilustrační snímek | zdroj: Pražská filharmonie

Od neuskutečněného zájezdu PKF – Prague Philharmonia do Číny uplynul už více než rok. Důvody, proč tenkrát hudebníci neodjeli, vycházejí najevo až nyní, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Orchestr měl na turné podle původních plánů vyrazit koncem roku 2016. Jenže poté, co slovenský prezident Andrej Kiska v říjnu oficiálně přijal v Bratislavě tibetského duchovního vůdce dalajlámu, se situace změnila.

Odveta po čínsku

Čína proti setkání oficiálně protestovala (podobně jako předtím proti setkání tehdejšího českého ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou) a přišla i odveta.

Čínská ambasáda v Praze odmítla vydat víza slovenským členům filharmonie. Trvala na tom, že ti členové souboru, kteří jsou držiteli slovenského pasu, odjet nesmějí. Vedení filharmonie na takovou podmínku odmítlo přistoupit a celé předjednané turné zrušilo.

Informace zazněla "od dobře informovaného zdroje" na uzavřené debatě o čínských zájmech a vlivu v České republice. HlídacíPes.org poté požádal o vyjádření k události z roku 2016 vedení PKF.

"V roce 2016 vedla PKF – Prague Philharmonia jednání o turné v Číně. S čínskou protistranou však nebylo možné najít shodu v ekonomických a organizačních aspektech spolupráce. Protože se tedy nepodařilo docílit požadovaných podmínek, vedení orchestru se rozhodlo od jednání s čínskou agenturou ustoupit a turné se v roce 2016 neuskutečnilo," reagoval Radim Otépka, ředitel PKF  Prague Philharmonia.

Orchestr na turné do Číny nakonec vyrazil o rok později, vloni na podzim.

Stále častější intervence

Přímý dotaz, zda za problémem v roce 2016 bylo právě rozhodnutí čínské strany nepovolit cestu slovenským členům orchestru, nechala filharmonie bez odpovědi.

Redakce HlídacíPes.org žádala neúspěšně o vyjádření i čínskou ambasádu v Praze.

Podle sinologa Martina Hály se ale Čína k podobným intervencím a neformálním bojkotům uchyluje čím dál častěji, ať už vůči jednotlivcům, institucím nebo i celým státům, jejichž jednání se snaží ovlivnit.

"Loni například iniciovala neoficiální bojkot jihokorejských obchodních společností, umělců, a dokonce i turistů poté, co (předešlá) jihokorejská vláda souhlasila s rozmístěním amerického protiraketového systému THAAD na svém území," upozorňuje Hála.

Obrana proti takovému tlaku je podle něj obtížná. "Základním pravidlem je trvat na reciprocitě a především solidaritě – bojkot proti jednotlivcům by měl vyvolat podporu jejich kolegů, a bojkot proti celým zemím pak solidaritu jejich spojenců, například v rámci EU," říká Hála.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky 

 

Zdroje: