Totální konec Poldi? Zadlužená huť jde do konkurzu

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 11. 12. 2017 13:52) - Aktuality autor: šar

Zadlužená kladenská huť Poldi půjde do konkurzu. Dlužníkovi se nepodařilo zajistit další financování, výroba už měsíce stojí a zaměstnanci nedostávají výplaty. Zhruba 150 zaměstnanců Poldi a její sesterské společnosti Poldi Trade čeká propouštění. Insolvenční správce Adam Sigmund uvedl, že se bude snažit prodat huť jako celek, aby se co nejvíc uchovala její hodnota a v budoucnu mohla být výroba případně obnovena.

Areál kovárny v Poldi Kladno

Areál kovárny v Poldi Kladno,zdroj: František Vlček / MAFRA / Profimedia

Usnesení o přeměně reorganizace podniku v konkurz bude vyhlášeno v blízké době, řekla na pondělním jednání u Krajského soudu v Praze soudkyně Jitka Sobková.

"Označit to za konec Poldi bych nechtěl, protože pokud se podaří ji prodat jako celek, tak může pod novým investorem pokračovat. A o to se budeme snažit," řekl Sigmund novinářům. O koupi podniku se podle něj předběžně zajímala jedna německá firma.

"Budeme s tímto zájemcem v kontaktu. Doufáme, že se objeví i další zájemci a že se nám podaří dosáhnout co nejvyšší ceny," uvedl. O způsobu prodeje rozhodnou věřitelé. "Budeme se snažit postupovat co nejrychleji, ale odhadoval bych to v řádech měsíců," předpověděl Sigmund.

Do konkurzu míří jak Poldi, která měla na starosti výrobu, tak sesterská společnost Poldi Trade zajišťující obchod. Podle Sigmunda je v obou firmách stále zaměstnáno 149 lidí, které čeká propouštění, protože nejsou peníze na mzdy.

Poukázal na to, že budou mít nárok na odstupné a náhradu mzdy za výpovědní dobu. "Tyto pohledávky jsou přednostní. Navíc zaměstnanci mají ochranu čili mohou uplatnit své nároky u úřadu práce a ten je vyplatí. A pak se místo nich přihlásí do insolvence," uvedl.

Předseda odborové organizace Jozef Kónya postup soudu přivítal, protože se podle něj dlouho nic nedělo a zaměstnanci nedostávají ani 80 procent platu, na něž mají nárok. Věří, že přijde investor, který výrobu obnoví. Lidé, kteří odešli, jsou podle něj ochotní se vrátit.

Souhrnná výše pohledávek za Poldi i Poldi Trade je podle Sigmunda 1,1 miliardy korun. "Co narostlo, jsou zapodstatové pohledávky, které vznikaly v průběhu reorganizace. Ty jsou dnes asi ve výši 200 milionů korun. Část z nich je splatná, část se teprve stane splatnou," upřesnil správce.

Podmínkou reorganizace povolené letos na jaře bylo mimo jiné splacení pohledávek, jež vznikly v době, než se Poldi dostala do úpadku. Na posledním jednání soudu byla lhůta prodloužena do dneška. Sigmund ale uvedl, že se nic nezměnilo k lepšímu. Zástupce dlužníka potvrdil, že financování se nepodařilo zajistit. Podle Sobkové byla situace předvídatelná, protože dlužník neplnil povinnosti vyplývající z reorganizačního plánu, a stanovil si dokonce opatrovníka.

Kladenská huť bývala pýchou českého průmyslu, slavná ocelárna patřila k největším firmám v zemi. Nyní patří společnost Poldi skupině Rucarto Limited zapsané na Kypru, jednatel je Ital Adriano Zambon. Podnik tvoří provozy ocelárny, kovárny, dokončující výroby a tepelného zpracování.

Problémy Poldi Kladno začaly už po roce 1989, kdy se nedokázala vyrovnat s rozpadem socialistických trhů a omezením domácí průmyslové výroby. Privatizoval ji podnikatel Vladimír Stehlík, který s oborem neměl zkušenosti a chyběl mu i kapitál. Pod jeho vedením se postupně součásti holdingu dostaly do konkurzu a zastavily výrobu.

Výběr informací o kladenské společnosti Poldi:

  • Huť Poldi založil 18. května 1889 Karl Wittgenstein, jeden z nejvýznamnějších průmyslníků své doby, který byl ředitelem a spolumajitelem Pražské ocelářské společnosti. Poldi založil jako svoji soukromou společnost, pojmenoval ji na počest manželky Leopoldiny. V roce 1893 nechal patentovat slavnou ochrannou známku s profilem ženské hlavy, patrně Leopoldiny.
  • Huť se rychle prosazovala jako výrobce ušlechtilých ocelí a záhy se zařadila mezi přední světové výrobce a průkopníky v oboru. Poldi byla prvním výrobcem elektroocelí v českých zemích a hlavňová ocel Poldi anticoro z roku 1910 byla jednou z prvních nerezavějících ocelí na světě. Už roku 1897 měl podnik 20 zastoupení v Evropě a Rusku. Firma získávala prestižní zakázky, například na rakousko-uherských bitevních lodích.
  • Po roce 1918 představovala Poldina huť monopolního výrobce ušlechtilých ocelí v Československu. Špičkové materiály se uplatňovaly zejména v leteckém a automobilovém průmyslu, speciální tvrdokov Poldi diadur znamenal průlom do tehdejšího monopolu firmy Krupp. Z řady zakázek vyniká například dodávka na konstrukci slavného mostu Harbour v Sydney v 30. letech. V roce 1931 byl založen samostatný provoz Anticorro produkující chirurgické nástroje a kostní náhrady (kyčelní klouby).
  • Po roce 1945 byla Poldina huť znárodněna a v roce 1946 spojena se sousední hutí Pražské železářské společnosti v národní podnik Spojené ocelárny (SONP). Jméno Poldi zůstalo pro huť vyrábějící nástrojové a ušlechtilé oceli, ale i čistý titan a speciální slitiny. V 70. letech byla zahájena komplexní rekonstrukce a modernizace hutí včetně výstavby nových provozů na Dříni. Kromě hutní výroby se rozšířila i výroba finální (hřídele, vrtné nářadí, chirurgické nástroje, implantáty).
  • Po roce 1989 se firma nedokázala vyrovnat s rozpadem socialistických trhů a omezením domácí průmyslové výroby. Koncern, který dával práci 20 tisícům lidí, byl ztrátový a pracoval na zlomek kapacity. V únoru 1992 se státní podnik přeměnil na akciovou společnost holdingového typu. Zhoršující se ekonomická situace vedla v únoru 1993 až k zastavení výroby oceli a vláda hledala východisko v urychlené privatizaci.
  • Vítězem v soutěži o 66 procent Poldi Ocel se v září 1993 stala společnost Bohemia Art podnikatele Vladimíra Stehlíka, který s oborem neměl žádné zkušenosti a chyběl mu i potřebný kapitál. Pod Stehlíkovým vedením se postupně součásti holdingu dostaly do konkurzu a zastavily výrobu.
  • V dalších letech se do opuštěných hal výroba vrátila, byť v menším měřítku. Hutní výrobu začala provozovat společnost Poldi Hütte (dceřiná společnost německého koncernu Scholz) a Třinecké železárny (sochorová válcovna).
  • V polovině roku 2009 Poldi Hütte dokončila rozsáhlou investici a zahájila provoz nových výrobních zařízení v ocelárně, žíhárně, dokončující výrobě a zcela nové kovárně.
  • Od podzimu 2012 funguje Poldi Hütte pod jménem POLDI s.r.o. s novou vlastnickou a manažerskou strukturou. Podle obchodního rejstříku patří společnost se základním kapitálem 200 tisíc korun firmě Rucarto Limited zapsané na Kypru.
  • Poldi se už v roce 2014 potýkala s problémy, především s opožděnými výplatami. Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. V rámci insolvenčního řízení soud loni v červnu povolil reorganizaci, o kterou zažádal nový investor, kterého zastupuje italský jednatel Adriano Zambon. Letos v březnu věřitelé odhlasovali pokračování reorganizace, v listopadu dal krajský soud firmě další lhůtu pro její splnění, dnes ale bylo oznámeno, že společnost půjde do konkurzu.
  • Letos v lednu začala ocelárna po roce fungovat v ostrém provozu, ještě v lednu znovu odstavena. Poté fungovala omezeně, v provozu byla dokončující výroba a tepelné zpracování, a nyní výroba stojí. Podnik dluží zaměstnancům, kterých je asi 150, mzdy. Dluhy dosahují několik stovek milionů korun.
  • Soudy také řeší samostatně kauzu bývalého šéfa Poldi Vladimíra Stehlíka, kterého krajský soud v Praze uznal letos v srpnu vinného ze způsobení škody nejméně 592 tisíc korun, které ocelárnám vznikly, když neoprávněně nakládal s majetkem firmy. Zprostil ho naopak obžaloby, podle které neodváděl peníze na zdravotní pojištění zaměstnanců, daň ze mzdy nebo poskytoval bezúročné půjčky, a tím způsobil mnohamilionové škody. Stehlík před soudem stanul po 20 letech od svého obvinění. Soud mu trest neuložil, protože na případ dopadla amnestie. Stehlík odmítá celou obžalobu, proto se na místě odvolal.

Tagy: Česko insolvence domácí privatizace konkurz mzdy a důchody daně a finance společnosti a firmy Poldi Kladno

Zdroje: ČTK