Loňské varování NÚKIB není pouhým výkřikem do tmy, je to zákonný prostředek, popisuje současnou situaci v kauze Huawei Lukáš Pimper, český kyberatašé pro EU a NATO. Nejen úřady, ale i soukromé společnosti, které mají v držení kritickou informační infrastrukturu či systémy, se podle něj teď musí doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost držet.

Je to rovných pět měsíců od chvíle, co se český premiér Andrej Babiš rozzlobil na čínského velvyslance v Česku Čang Ťien-mina. Vadilo mu, jak vykreslil jejich schůzku týkající se varování českých úřadů před Huawei vloni těsně před Štědrým dnem. Na stránkách čínské ambasády však stanovisko velvyslance stále visí bez jediné změny, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Tlak na Huawei sílí. V důsledku toho, že ji americké ministerstvo obchodu zařadilo na černou listinu, plánuje Google omezit čínské společnosti používání svého operačního systému Android.

Těžce zadlužená Itálie se snaží získat peníze, kde se dá. Chytá se každého stébla, v tomto případě asi spíš jídelní hůlky.

Klíčové technologie západního světa by měly zavádět společnosti, které vyznávají západní hodnoty. V opačném případě se západní svět stane závislým na světě, o kterém toho sám moc neví, jak se ukazuje nyní na kauze Huawei, píše Aleš Rozehnal na webu Hlídací pes. 

Huawei vrací úder. Poté, co česká vláda začala před technologií čínské firmy zavírat dveře, pohrozil arbitráží. Upozornil, že po Česku bude požadovat kompenzace.

Na aktuální dění kolem firmy Huawei v ČR reagoval Peking vlastní PR kampaní. Pokouší se dokázat, že je firma nezávislá na čínské komunistické straně. Háček je v tom, že na klíčovém právním posudku o údajné nezávislosti Huawei se podíleli sami komunisté, straníci.

Mnohé africké země vítají Čínu a její komunistickou stranu s otevřenou náručí. V Pekingu vidí nově etablovanou globální velmoc, která dřív byla stejně jako ony "obětí západního kolonialismu". Spojené státy si čínský náskok v investicích do infrastruktury v Africe uvědomují a chtějí ho dohnat.