Sup po pravici, sup po levici

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Jiří Hlavenka

Pár dnů před volbami je ten správný čas na několik poznámek.

Volby 2013

Volby 2013,zdroj: Mediafax

Máme tu nové strany, které vyrašily během pár týdnů a čile se hlásí o slovo a vaši přízeň, neváhají stát polepit billboardy, „mají na to“. Není trochu divné, že se vylíhly právě teď? Argumentace „už jsme se na to nemohli dívat, jsme naštvaní“ nezní moc přesvědčivě – nespokojenost s politikou u nás je dlouhodobá, není to žádná novinka posledních měsíců, roku či dvou.

Rozumná strana roste zdola postupně a pomalu, sbírá příznivce, prostředky na činnost, cizeluje svůj program, snaží se být důslednou ideovou a odbornou opozicí zavedených stran. Čili řádně „politicky pracuje“.

V Česku na to jdeme jinak: nové strany jsou supové. Ucítily zdechliny stávajících silných stran, které ztrácejí „karmu“ (k tomu se ještě dostanu) a rozhodují se urvat maso, dokud se ještě hýbe. Máme tu supy na pravici, kteří cítí hynutí ODS: Bobošíkovci, ANO, Svobodní, taky Okamura. Pak ale jsou tu i supové na levici, kteří cítí bezradnost ČSSD a rvou: samozřejmě SPOZ, a taky Okamura. Ten je vůbec velmi hbitým supem, který umí rvát zleva i zprava. I k tomu se ještě dostaneme.

Dobře, sup jde po kořisti, protože se může nažrat. Čeho se ale chtějí napást noví supové? Jen voličských hlasů a pár miliónů za procenta? Ta nepokryjí náklady na kampaň – takhle polepená republika ještě nebyla, myslím, že celkové náklady včetně turné, živení organizačních týmů, místních poboček atd. půjdou k miliardě. To je několikanásobně víc než činí státní příspěvek.

Tedy: z altruismu nebo za tím může být kšeft? Čtěte dál.

Nevolíme náhodou Temelín?

Nevěřím moc konspiračním teoriím (většina nečekaných věcí je dílem náhody, štěstí nebo smůly), ale tady je jedna shoda, která bije do očí. Chystá se zakázka zakázek – taková tu ještě nebyla a zřejmě i nikdy nebude. Temelín. Čtyři sta miliard hned, další pak postupně v palivu a servisu, navíc „praných“ přes polostátní ČEZ, jehož provázanost s establishmentem je profláklá. Navíc to není jen kšeft, ale geopolitický ohníček: šance pro Rusko, jaká tu dvacet let nebyla a jen tak zase nebude.

Mám tušení, že za některými z nových nebo i ne tak novými, ale náhle „obživlými“, náhle silně aktivizovanými stranami mohou budoucí temelínské peníze stát, zejména ty ruské; tuším, že u takového SPOZu to snad ani není tajemstvím, u některých ostatních nevím.

Říkalo se – ale je to zase takové „drbu zdar“ – že cena poslance jsou čtyři milióny. Dej tolik straně, a dostaneš se na volitelné místo – však to v parlamentě rychle dostaneš zpátky i se ziskem. Ke stavbě Temelína je potřeba zákona, ten vyžaduje 101 hlasů, ze zakázky se dá deset procent na úplatky levou zadní. Kolik že to vychází na jednoho? Astronomické číslo.

Podívejte se jim na finance

Žijeme v nedobré době a zemi, když se za každým sponzorstvím musí hledat úplatek, ale je to tak. Je nutné bohužel říci následující: každá strana, která má zjevně hodně peněz  (viz billboardy, letáky..) a nemá je ze státního příspěvku či jiného velmi věrohodného zdroje je podezřelá.

Takzvané transparentní účetnictví moc nepomáhá: podívejte se například na transparentní účet Okamurova Úsvitu. Příjmy jsou v tisícikorunách, sedm miliónů v „příjmech“ jsou úvěrem od FIO Banky – kdo ručil, Okamura osobně? To nevíme. Výdaje: stovky tisíc za tisk letáků a billboardů sem tam. A ty stovky billboardů (odhadem 10-15 mio)? A plánovaný leták s dopisem do každé domácnosti (odhadem dalších 10-15 mio?) Žádný takový výdaj tam vidět není. On se možná objeví – po volbách, kdy už to bude každému jedno. On se tam možná objeví nějaký sponzor – pan X.Y., nejlépe „bohatý podnikatel“, který má tu nebo jinou stranu tak rád, že jim dá na jejich účet dvacet nebo třicet mega. Jak snadné to je: prostě podnikateli dá ten, kdo chce být skrytý – Lukoil nebo třeba Janoušek – čtyřicet, dotyčný si nechá třetinu, protože zadarmo by to přece nedělal, je to trošku riskantní, a s velkou slávou to transparentně odvede politické straně.

Není v lidských silách toto rozkrýt, pokud je to provedeno šikovně, po malých částkách, postupně; něco by možná dokázal FAÚ, ale na něm teď sedí Fischer. Proto platí, že každá malá a nová strana, která by neměla mít peníze, ale vydává je ve velkém, je podezřelá.

Mimochodem, z mimoparlamentních stran vidím jen dvě, kde toto podezření nemám: Svobodní a Zelení. A jak Svobodné rád nemám, mají k dobru to, že přistupují k věci poctivě.

Žil, byl, pán jménem Petr Nečas

Byl to, pro připomenutí, protože paměť lidí se zejména před volbami krátí, řádně zvolený předseda vlády České republiky, který padl a umožnil cestu najmenované, nevolené vládě lidí ze SPOZu. Jak vláda Petra Nečase padla? Po masivní policejní razii, která zjistila, že šéfka kabinetu Nagyová nechávala (pravděpodobně, soud ještě nerozhodl) nechat vojenskou sledovačkou ženu premiéra, pravděpodobně bez jeho vědomí.

Padl Nečas kvůli aféře, která sice je mediálně vděčná, ale nevypovídá o selhání jeho či jeho vlády? Ne. Padl kvůli tomu, že se tehdy hovořilo o rozsáhlé, obrovité korupční chobotnici, sahající k Janouškům, Rittigům a podobně, přičemž obvinění měla padnout co nejdříve, pak měla padnout (dle žalobce Ištvana) během září. Nepadají ani koncem října a z úst zastupitelství ani protimafiánské jednotky žádná vysvětlení – jen ticho po pěšině.

Považuji to za nehorázné a sprosté.

A soutěž o nejhnusnější stranu zná vítěze!

Bylo to dlouho na vážkách, ale nakonec se vítěz vyloupl s přehledem: je jím SPOZ. Soupeře měl zdatné, ale jak profesionální kariéristka Bobošíková, která nám nedávno vysvětlila, že její komunistická kandidátka na prezidentku byla „jen finta“ a u které je zpodobnění Schwarzenberga jako nacisty zřejmě maximem toho, co dokáže, tak egomaniacký Tomio Okamura, toto druhé převtělení Víta Bárty jsou v podstatě jen kašpárci. Pokud se do parlamentu dostanou, shoří tam jako papír, stejně jako VV, což ovšem jisté části voličstva nezabrání dát v přístích volbách hlas nějakému III. převtělení Víta Bárty.

SPOZ, to je ale jiný kalibr. Tihle hoši jsou skuteční bandité – skutečně nebezpeční. Na rozdíl od malopodnikatele Okamury a dvacet let neúspěšné Jany B. opravdu vědí, jak v tom chodit. Lež je pracovní nástroj, který se ani nenamáhají skrývat: „vláda odborníků“ je ve skutečnosti vláda SPOZu, s prezidentem Zemanem „nemají nic společného“, jen polepují republiku plakátky kde není nic než text „za Miloše Zemana“, mají vládu v demisi, nikdy nezvolenou, nikdy s mandátem, ale dělají personální čistky jako na běžícím pásu – dosazují věrné a vyhazují ty, kteří s nimi nejedou. Puč,  státní převrat v přímém přenosu.

Klíčovým, rozhodujícím člověkem ve SPOZu je český šéf Lukoilu: to je další pecka, která by neměla být přehlédnuta. Lukoil rovná se ruský stát; ten stejný stát, který nás docela nedávno vojensky obsadil a následujících 22 let okupoval. Že se Ruska už „nemusíme bát“, že tam vládne „demokrat Putin“, jak rád říká Václav Klaus? No, stačí se podívat jak Rusko vrtí s Běloruskem nebo jižními satelity: nejste poslušní, přivřeme kohoutky, stále nejste poslušní, tak prohlásíme, že vaše zboží, na kterém stojí celý export, je zdravotně závadné.

Tady se opravdu skrývá skutečné nebezpečí.

Co je to karma aneb dobré rady TOPce a ODS

Je zřejmé, že už je na dobré rady pozdě a ony by stejně nebyly vyslyšeny. Ale to nevadí.

Politik (a pak odvozeně celá strana) má cosi jako „karmu“. Ta se tvoří činy jednotlivých politiků a zejména „mediálním obrazem“ těchto činů, který má tu nedobrou vlastnost, že akcentuje negativa a v podstatě vůbec neodráží to dobré, co který politik učinil. Není to svádění všeho zla na média, jen konstatování, že medializace znamená zprostředkování,   a že bez toho, aby nám někdo sdělil, zprostředkoval to, co se stalo nebo nestalo, bychom se nedozvěděli vůbec nic. I celý slavný Facebook s Twitterem dohromady nejsou ničím jiným než zprostředkováním již zprostředkovaného.

Karma je věc, se kterou nic neuděláte. Nedá se rychle vyléčit, vyprchává postupně a celkem dlouho. Strana s lidmi se špatnou karmou to má špatné a prohrané, ať dělá cokoli.

Dobrá rada TOP09 tedy zní: rozlučte se s Miroslavem Kalouskem. Poděkujte mu za založení a dlouholetou práci, dejte mu kytici, domluvte se s ním, že příští dva roky bude odmítat veškeré žádosti o interview a komentáře do médií, a vystrčte ven lidi s dobrou karmou; nemáte jich tam zase tak málo (např. Langšádlová, Gazdík, Farský, Heger, Kostřica, i ten Lukša, budiž). A dostanete o pět procent víc – s troškou štěstí budete moci sestavovat vládu.

Neuděláte to – vím.

Dobrá rada ODS je úplně stejná. Přiznejte barvu – tedy že je potřeba se očistit daleko hlouběji, než aby to spravila jedna Němcová v čele – a vysuňte ven všechny se špatnou karmou. Jasně, tady to bude kruté, protože se jedná o dvacet-třicet lidí, ten seznam ani nebudu psát. (Samých chlapů – zajímavé, že?). Dejte tam nové lidi – klidně i málo známé nebo neznámé, a hlavně aspoň třetinu žen – a ukáže se najednou, že ta značka ODS není tak zlá, že pouze byla zatížena špatnou karmou konkrétních lidí. A dostanete o pět-sedm procent víc, budete stále silnou a dokonce i perspektivní stranou na pravici.

Neuděláte to – vím.

Dobré rady totiž nikdo neposlouchá.

Tento článek vyšel původně na bloc.cz

Tagy: ODS TOP 09 Dostavba Temelína hnutí Úsvit přímé demokracie Parlamentní volby 2013 SPOZ - Zemanovci

Zdroje: bloc.cz