„Evropa funguje jen na trpělivých, důsledných a pevných principech dialogu. Tento dialog potřebuje lidi, kteří ho povedou,“ řekl Posselt s tím, že Schmidt i Rouček takovými představiteli jsou. Roučka pak označil za absolutního zastánce lidských práv.

Rouček, který v minulosti působil jako místopředseda Evropského parlamentu, je na sjezdech Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) pravidelným hostem. Schmidt je od roku 2021 vysokým představitelem mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu. Schmidtovi Posselt poděkoval, že je vždy ochoten se sudetským Němcům a česko-německým vztahům věnovat nehledě na své pracovní vytížení. „Nikdy jsi neřekl, že nemáš pro naši věc čas,“ řekl Posselt.

Rouček v děkovném projevu prohlásil, že by si přál, aby Česko ocenilo Bernda Posselta. „Přeji si a doufám, že jednoho dne, a nebude to dlouho trvat, byl i Posselt v Praze za své úsilí a dlouhodobou práci pro česko-sudetoněmecké, česko-bavorské a česko-německé porozumění a usmíření oficiálně oceněn,“ řekl.

Uvedl také, že v Česko-německém diskusním fóru není tabu žádná otázka minulosti. „Jsme vždy připraveni si říci, že nacionální socialismus, válka a vyhánění byly svinstvem, které do civilizované společnosti dnešní Evropy nepatří,“ řekl s tím, že si také dokáží tyto hrůzy odpustit a oběti společně uctít.

„Milí krajané, už je vše mezi Čechy a sudetskými Němci v pořádku? Musím říci, že i přes nesmírné pokroky a zlepšení ještě ne,“ řekl Rouček. Poznamenal, že mu jako Čechovi chybí třeba i neformální prohlášení od parlamentu, které by ale o to více bylo od srdce, že sudetští Němci jsou krajané, kteří se stovky let podíleli na rozvoji českých zemí. Takové prohlášení by se podle Roučka nevyhýbalo ani dramatickým momentům dějin.

„A v této dlouhé historii byly nacionální socialismus, válka a vyhnání, ale byla zde také období, ve kterých jsme úzce spolupracovali a společně žili,“ řekl o možném znění. „Jednoho dne toto prohlášení přijde,“ dodal.

Podobně jako zmíněné prohlášení očekává Rouček i den, kdy sudetští Němci poprvé uspořádají svůj sjezd v Česku. Posselt už několik let říká, že sudetští Němci by do Česka přijeli, pokud by jim to například nějaké české město nabídlo. Na páteční tiskové konferenci řekl, že sudetští Němci sami nic nenavrhují a že vyčkávají na případné pozvání.

Stejně jako na páteční tiskové konferenci, tak i dnes Posselt vysoce hodnotil příznivý vývoj ve vzájemných vztazích. „Něco jsme zaseli a nyní díky bohu vzcházejí květy a plody. Ve vztazích nastalo jaro a my toho jara musíme využít,“ řekl Posselt. Ocenil také, že prezident Petr Pavel před týdnem v bavorském Selbu poděkoval jemu a sudetským Němcům za jejich podíl na vzájemném sbližování.

Evropská cena Karla IV. se uděluje každoročně od roku 1958, kdy ji dostal někdejší československý generál a exilový politik Lev Prchala. Cenu dostali v minulosti například vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn, narozený v Čechách, někdejší bavorští premiéři Edmund Stoiber a Horst Seehofer, německo-český politik Milan Horáček, český publicista Petr Uhl nebo novojičínský rodák a pamětník holocaustu Max Mannheimer. Loni sudetští Němci ocenili ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. O rok dříve cenu dostal bývalý český ministr kultury Daniel Herman.

Cesta vpřed je v uznání viny a odpuštění, řekl Bělobrádek na sudetoněmeckém sjezdu

Cesta vpřed spočívá v uznání viny a v odpuštění. Dnes to na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně řekl český lidovecký poslanec Pavel Bělobrádek, který se v roce 2017 v roli vicepremiéra zúčastnil jako druhý člen české vlády výročního setkání sudetských Němců. V neděli v Řezně vystoupí ministr školství Mikuláš Bek, který na sjezd přijede jako třetí úřadující český ministr.

Jako první český ministr se sudetoněmeckého sjezdu v roce 2016 zúčastnil Daniel Herman, který tehdy vedl resort kultury. Bělobrádek dnes řekl, že s Hermanem po návštěvě sjezdu čelili v Česku kritice a nespokojenosti části obyvatel. „Pak dlouho nikdo nepřijel, proto mám velkou radost, že zde opět bude člen české vlády,“ řekl na úvod projevu, ve kterém sudetské Němce oslovil jako milé krajany.

To, že jsou sudetští Němci v Česku ještě stále některými lidmi vykreslováni jako nepřátelé, je podle Bělobrádka následek desítek let trvajícího komunistického výkladu. „Jeden výsledek to přineslo, a to, že komunisté nejsou v parlamentu,“ řekl. Publikum ho za tato slova ocenilo potleskem.

„Bohužel jejich rétoriku přijali jiní extremisté z jiného pólu politického spektra. I nyní jsem napadán jako fašista, zastavují mě i lidé na ulici, že jejich rodiny byly oběťmi Němců za druhé světové války a že se za mě stydí. Je vidět, že 70 let propagandy zanechalo své. Nezbývá než trpělivě vysvětlovat,“ řekl. „Pro mě jako pro křesťana jsou uznání viny a odpuštění jedinou cestou vpřed,“ zdůraznil.

Bělobrádek rovněž kritizoval ty, kteří se sice hlasitě hlásí k vlastenectví, ale vlastenci vůbec nejsou. „Toto takzvané vlastenectví je založeno na nepřátelství,“ řekl s tím, že podobné radikály mají mezi sebou i Němci. „Jsem ale přesvědčen, že jich bude ubývat a že naše společná cesta půjde přes překážky dál,“ uvedl.

Projev Bělobrádek zakončil slovy někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. „Věřím a doufám, že naše cesta do budoucnosti bude opřena právě o tyto hodnoty,“ dodal.