Dnes je úterý 7. února 2023., Svátek má Veronika
Počasí dnes -1°C Polojasno

Stíhání Putina by bylo právně problematické

Stíhání Putina by bylo právně problematické
Vladimir Putin | zdroj: Profimedia

Bez podpory Valného shromáždění OSN by bylo právně obtížné ustanovit tribunál pro vyšetřování ruské agrese proti Ukrajině, uvedli v pondělí při vystoupení v Evropském parlamentu právní experti.

Ačkoliv otázkou ustanovení zvláštního tribunálu se budou v příštích týdnech zabývat členské státy EU i Evropská komise, odborníci na mezinárodní právo varují, že současná legislativa není dostatečná k tomu, aby bylo možné vést soudní řízení ve věci ruské agrese proti Ukrajině.

V jurisdikci Mezinárodního trestního soudu (ICC) je vyšetřování genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti se souhlasem státu, na jehož území byly tyto činy údajně spáchány. Soud však nemůže vyšetřovat „zločin všech zločinů“, tedy zločin agrese, pokud s tím nesouhlasí jak napadený stát, tak agresor.

„Všechny možnosti jsou právně problematické, protože neexistuje žádný zvláštní tribunál kompetentní k vyšetřování zločinu agrese,“ řekl evropským poslancům Olivier Corten, odborník na mezinárodní právo z bruselské univerzity ULB (Université Libre de Bruxelles).

Místopředseda Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) a bývalý švédský premiér Carl Bildt navrhl řešení v podobě dohody mezi EU a Ukrajinou, nebo řešení s účastí Rady Evropy. Další možností může být požádat o ustanovení tribunálu Valné shromáždění OSN.

Zločin agrese je takzvaným „zločinem vedení“ - spáchat jej mohou jen lidé u moci, ne ti, kteří jej vykonají. V případě Ruska by takové obvinění cílilo na prezidenta Vladimira Putina namísto vojáků, kteří jeho vůli vykonali.

Na zločin agrese se však stejně jako na jiné vztahuje imunita čelných představitelů států. Mezinárodní tribunál by tento problém teoreticky mohl obejít, pokud by vznikl závazným rozhodnutím OSN, které by přimělo Rusko ke spolupráci, řekl Vaios Koutroulis, jiný právní expert z ULB. To je však nepravděpodobný vývoj situace, jelikož Rusko je stálým členem Rady bezpečnosti, exekutivního orgánu OSN, s právem veta.

Koutroulis proto navrhl odpovědnost delegovat na ICC, nebo věc řešit prostřednictvím rezoluce Valného shromáždění, které by tribunál ustanovilo. Tím by však shromáždění překročilo své pravomoci, což by podle vysoce postaveného představitele ECFR Franka Hoffmeistera bylo pro státy EU nepřijatelné. Valné shromáždění podle něj už ruské kroky vůči Ukrajině za agresi označilo.

Namísto toho Hoffmeister navrhl vytvoření prozatímní zvláštní prokuratury, která by se zabývala přípravou obžaloby, aniž by rozhodovala o podobě tribunálu.

Jak Koutroulis, tak Corten se shodli, že nakonec bude muset být upraven Římský statut Mezinárodního trestního soudu, na jehož základě byla instituce zřízena.

Zdroje:
ČTK, EUObserver