Dnes je pátek 27. ledna 2023., Svátek má Ingrid
Počasí dnes 0°C Zataženo

Propaganda a cenzura uspěly: Mladí čínští demonstranti nevědí nic o komunistických zvěrstvech

Propaganda a cenzura uspěly: Mladí čínští demonstranti nevědí nic o komunistických zvěrstvech
Čínská policie demonstrace tvrdě potlačuje | zdroj: Profimedia

Mladí Číňané, kteří o víkendu protestovali na řadě univerzit a v ulicích velkých měst, jsou obětí kolektivní ztráty paměti. Cenzura likviduje jakékoliv zmínky o milionech lidí, kteří zahynuli v důsledku politiky čínské komunistické strany, a většina mladých je přesvědčena, že je jejich vlast miluje a neublížila by jim, napsal server Politico.

Číňané by měli být statečnější, pobízel v neděli v centru Šanghaje shromážděný dav mladík s kyticí žlutých květin. „Porušuji zákon, když držím tyto květiny? Netroufnou si nás zatknout,“ prohlašoval. O chvilku později se ho ale zmocnili agenti v civilu a uniformovaní policisté a vecpali ho do policejního auta, napsal server Politico.

Šéfredaktor evropského vydání serveru Politico Jamil Anderlini uvedl, že když sledoval obdobné scény na sociálních sítích, uvědomil si, jak úspěšně se vládnoucí čínské komunistické straně podařilo vymazat stopy brutality - od Mao Ce-tungovy kulturní revoluce a hladomoru přes masakr na pekingském náměstí Tchien-an-men až po zásahy proti Ujgurům, Tibeťanům a obyvatelům Hongkongu.

Pokaždé, když příslušníci bezpečnostních sil vytáhli nebo napadli někoho z davu, reagovali ostatní překvapeně. „Oni mlátí lidi!“, „Jsme všichni Číňané!“, „Máte sloužit lidu!“ křičeli demonstranti.

Odvážní mladí lidé, kteří o víkendu protestovali na řadě univerzit a v ulicích velkých čínských měst, jsou tragickou obětí kolektivní ztráty paměti. Netuší, co je může čekat.

Anderlini uvedl, že byl jako reportér v Číně po více než dvě desetiletí svědkem stovek protestů a projevů občanské neposlušnosti. Téměř bez výjimky se týkaly lokálních, izolovaných problémů a všechny skončily tvrdým zákrokem.

Demonstranti při nich přitom často vyjadřovali věrnost komunistické straně a centrální vládě v Pekingu a protestovali proti provinčním představitelům, které obviňovali například ze znečištění životního prostředí či z korupce. Tyto stížnosti téměř nikdy nepřesahovaly hranice dané komunity.

Jediné případy celostátních protestních akcí, které zažil, byly komunistickou stranou zorganizované protesty proti Spojeným státům poté, co letadla NATO v roce 1999 bombardovala čínské velvyslanectví v Bělehradu, a opakované demonstrace proti Japonsku, když chtělo čínské vedení povzbudit národní cítění.

Žasl proto, když o víkendu slyšel lidi otevřeně žádat demokracii, konec vlády komunistické strany a svržení prezidenta Si Ťin-pchinga. Nálada v Číně se rozhodně změnila a pro Sia a komunistickou stranu to není dobrá zpráva, uvedl.

Nejde jen o potlačovanou frustraci po třech letech covidových uzávěr a pokulhávající ekonomiky. Je to také důsledek propagandy a kontroly informací, které byly až doposud velmi úspěšné. Jakákoli historická nespravedlnost v zahraničí je čínským dětem vštěpována do mysli již od školky, zatímco knihovny, školy a internet jsou cenzurovány, aby z nich zmizely zmínky o desítkách milionů lidí, kteří zahynuli v důsledku politiky čínské komunistické strany.

„Při jedné z reportážních cest ke mně přistoupil šestiletý čínský chlapec, který sebral odvahu a zeptal se mě, proč jsem vypálil Letní palác v Pekingu - jako člen anglicko-francouzských okupačních sil v roce 1860. O kulturní revoluci a masakru na náměstí Tchien-an-men určitě neslyšel,“ řekl Anderlini.

O víkendu bylo podle něj skoro komické pozorovat, jak se čínská média snaží svalovat vinu za protesty, které nemohla zmínit přímo, na „západní média“, jež jsou v Číně téměř úplně blokována.

Vzhledem k tomu, že mladí Číňané nevědí nic nebo vědí jen minimum o zvěrstvech spáchaných v zemi v minulosti, většina z nich je přesvědčena, že je jejich vlast miluje a nikdy by jim skutečně neublížila.

Totéž ale platí o prezidentu Siovi a jeho přisluhovačích. Poté, co změnili čínský internet v obří, pročištěný intranet, a neumožňují svobodné volby, jež jsou obecně barometrem veřejného mínění, nemají spolehlivé informace o náladě mas.

Po více než desetiletí v čele země prezident Si soustředil více formální moci než jakýkoli jiný vůdce od dob Mao Ce-tunga. Vytvořil si ale řadu nepřátel a poprvé po několika desítkách let lidé v Číně otevřeně vyzývají k politickým změnám. Proto bude prezidentova reakce rychlá a nemilosrdná a využije všechny nástroje digitální totality.

„V pondělí jsem sledoval další výmluvné video natočené na pekingské univerzitě, kde jednoho ze studentů odtáhli agenti v civilu. Student ještě předtím vykřikl: ‚Dejte mi svobodu nebo smrt!‘,“ popsal Anderlini.

Idealisté, kteří o víkendu vyšli do ulic, si neuvědomují, jaké hrůzy je čekají. Přiměli však alespoň režim k tomu aby poodhalil svou pravou tvář, uzavřel šéfredaktor evropského vydání serveru Politico.

Protesty se v Číně kvůli cenzuře domlouvají i na seznamovacích aplikacích

Protesty proti koronavirovým opatřením domlouvají lidé v Číně nejenom na zakázaných sociálních sítích, ale ve snaze uniknout cenzuře i na seznamovacích aplikacích. Na aplikaci WeChat, kterou používá téměř miliarda lidí a která podléhá značné cenzuře, se naopak sdílí pouze nutné minimum informací. Bývají to například číselné souřadnice a nejasné mapy na pozadí příspěvků, nebo jenom názvy míst plánovaných protestů.

Čínská vláda rozmístila v centrech několika velkých měst včetně Pekingu a Šanghaje policii, aby předešla dalším shromážděním. Víkendové demonstrace byly nejrozsáhlejším projevem nespokojenosti za poslední desítky let a mimo kritiku pandemických opatření na nich zazněly také výzvy k odstoupení prezidenta Si Ťin-pchinga a konci vlády komunistické strany.

„Ráno 27. listopadu jsem dostal tenhle vzkaz: 11 27, 9:30, úřad Urumči,“ uvedl anonymně jeden účastník protestů v Pekingu před budovou úřadu města Urumči. Požár ve městě Urumči se stal podnětem víkendových protestů poté, co videa kolující na internetu vzbudila v mnoha lidech dojem, že obyvatelé požárem zasažené budovy nemohli kvůli koronavirovým uzávěrám včas uniknout.

Seznamovací aplikace jsou podle anonymního účastníka protestů z Pekingu častým komunikačním kanálem, protože panuje přesvědčení, že nejsou pod takovým drobnohledem. Informace mezi sebou sdílejí také úzce propojené skupiny přátel a podle některých tento „decentralizovaný“ přístup připomíná organizaci protestů v Hongkongu z roku 2019.

Přístup na twitter nebo platformu Telegram je z Číny možný jen přes služby virtuální privátní sítě (VPN), na kterou mnoho demonstrantů spoléhá. Obcházejí tak velký čínský firewall, neboli systém cenzury, který znemožňuje nebo značně omezuje přístup na mnohé zahraniční weby včetně facebooku či twitteru. Používání VPN je pro většinu čínské populace nelegální.

Videa a fotky z protestů se dostaly i do přísně cenzurovaného čínského kyberprostoru i díky tomu, že je aktivisté průběžně ukládali na zahraničních platformách.

Jako odpověď na cenzuru klíčových slov spojených s protesty, a také na obecnou snahu čínských médií a úřadů ukazovat dění v co nejpozitivnějším světle, se na sociálních sítích objevilo několik hojně sdílených parodických příspěvků. Na síti WeChat například kolovaly příspěvky jako „dobrý dobrý dobrý dobrý dobrý“ nebo „dobrý dobrý dobře.“

Na WeChatu se také šířily klipy s vyjádřeními Mao Ce-tunga nebo Si Ťin-pchinga podporujícími svobodu slova nebo lidová povstání. „Nyní se čínský lid zorganizoval a není dobré si s ním zahrávat,“ řekl například prezident Si Ťin-pching v roce 2020 v prohlášení k připomínce 70. výročí vstupu Číny do korejské války, které v pondělí kolovalo na čínských sociálních sítích.

Několik hodin před propuknutím protestů v Čcheng-tu nebo Šanghaji lidé sdíleli také letáčky a místa plánovaných shromáždění na telegramu, instagramu a twitteru. Na těchto platformách se lidé také dělí o tipy, jak se zachovat, když jsou zadrženi, například jak rychle z telefonu smazat všechna data. Několik uživatelů sociálních sítí také uvedlo, že příslušníci bezpečnostních složek běžně lidem kontrolují telefony, zda v nich nemají VPN či aplikaci Telegram. 

Zdroje: