Ministr zemědělství Marek Výborný v pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že chce přimět výrobce i prodejce potravin ke zlevnění neformálními rozhovory.

„Nejsem ministrem cen,“ řekl lidovec Výborný. Upozornil však, že zemědělci své zboží prodávají za mnohem menší ceny, než za kolik je prodávají řetězce.

Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha obvinil řetězce, že nasazují ceny vysoko, aby zboží v akci nebo od jejich značky stálo poznatelně méně, ale oni přitom netratili. „Jestliže chceme, aby běžná cena reflektovala výrobní náklady a přiměřený zisk, nemůžeme očekávat, že slevová akce ji vytlačí nahoru,“ vysvětlil.

Diskuse ministra zemědělství Marka Výborného, prezidenta SOCR ČR Tomáše Prouzy a předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy.
Poradkyně premiéra Heleny Horské a prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje. @OtazkyVM v neděli od 12:00 na @CzechTV a @CT24zive pic.twitter.com/yRAoq1dObB

— OtázkyVáclavaMoravce (@OtazkyVM) September 1, 2023

Podle Pýchy by bylo dobré vytvořit strop pro množství potravin, které smí řetězec v akci prodat. „Jestliže se 62 procent základních potravin prodává ve slevových akcích, pak to, co se nazývá běžnou cenou, je ta cena v akci,“ řekl předseda svazu.

Pomůže zákon?

„Stát nemá co mluvit do toho, kdo dá co do jaké slevy. To je čistě rozhodnutí obchodníka,“ namítl Prouza. Připomněl, že zákon nařizuje obchodníkům uvádět nejnižší cenu za 30 dní, „běžní lidé ale pracují s běžnou cenou“, podle které hodnotí, zda se jim vyplatí koupit zboží v akci.

Výborný řekl, že se nechystá změna zákona, která by pravidla pro poskytování slev upravovala, chce ale použít neformální tlak na prodejce, aby podmínky pozměnili.

„Jako ministr zemědělství nesu odpovědnost jen za bezpečnost a kvalitu potravin,“ řekl Výborný. K tomu ministerstvu slouží potravinářská inspekce.

Česká obchodní inspekce ovšem spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu, kontroluje tržní záležitosti, jako je označení cen a slev, namítl Moravec.

„Schválili jsme novelu zákona o významné tržní síle, která má dát do rukou antimonopolního úřadu nástroje k tomu, aby velké firmy nezneužívaly postavení na trhu,“ reagoval ministr.

Debata vygradovala poté, co Moravec ukázal ve studiu akční letáky několika velkých řetězců a upozornil, že jejich obchody měly během několika týdnů jednotnou cenu kuřete, a to 64,90 koruny. Na otázku, jak je to možné a proč nejsou v některých obchodech ceny nižší, Prouza odpověděl, že za to může fungující konkurence.

„Cenové následování je standardní nástroj na fungujícím konkurenčním trhu. To je přesně to, co se tady děje,“ vysvětloval Prouza.

Otázka, kdo koho následuje však zůstala nezodpovězena.

Podle ministra Výborného ale situace na trhu není normální. Prouzy se ministr zeptal na zisky řetězců. Předseda Zemědělského svazu Pýcha do toho vstoupil s údajem, podle něhož výrobci dodávají kuřecí maso za 30 korun za kilogram.

„Je těžké diskutovat s ekonomickými analfabety," posteskl si nato Prouza, aniž by řekl, koho tím myslí.

Ceny potravin v Česku během posledního roku raketově rostly. Z dat Českého statistického úřadu sice vyplývá, že meziměsíčně v červenci klesly o 0,8 procenta, meziročně však byly vyšší o 9,5 procenta.

Česko - malá země s velkými oligopoly

Český trh s potravinami podle většiny ekonomů poškozují oligopoly, tedy struktury, kdy v oboru několik firem dohromady zabírá většinový podíl nabídky.

V roce 2023 je v Česku pět oligopolů pro pět základních potravin: máslo, mléko, vejce, kuřecí maso a mouka. Většinu trhu ovládá v těchto případech pár firem, které mají rozloženy síly na trhu v celé vertikále: tedy u zemědělců, ve výrobě potravin i v obchodu, kdy dvě nebo tři firmy zajišťují většinu potřeb českého trhu.

Rizikem oligopolů jsou tajné cenové dohody (kartely) a utlačení menších hráčů na trhu. Oligopolizace se rozvinula za Babišovy vlády, kdy se dotace začaly psát na míru velkým podnikům na úkor malých a středních zpracovatelů.