Ministři vnitra na dnešním jednání v Bruselu rovněž potvrdili, že Česká republika je pro toto období osvobozena od solidárního příspěvku kvůli množství uprchlíků z Ukrajiny, kteří mají v zemi dočasnou ochranu. Informovalo o tom na sociální síti X stálé zastoupení ČR při EU.

O takzvaném mechanismu solidarity, který se týká zemí pod migračním tlakem a pomoci ostatních států, rozhodla Evropská komise letos v listopadu. Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si mohla požádat o vynětí z mechanismu solidarity, což ihned učinila. Všechny ostatní státy, které migračnímu tlaku nečelí, si ale mezi sebou musely dohodnout způsob, jakým se na solidaritě budou podílet, zda financemi, technicko-logistickou pomocí či relokací migrantů.

"Fond solidarity je jedním z hlavních prvků migračního a azylového paktu EU a poskytuje účinnou podporu těm členským státům, které jsou vystaveny migračnímu tlaku," uvedla ve svém prohlášení Rada EU.

Migrační pakt, který byl schválen v loňském roce a vstoupí v platnost 12. června 2026, má vést k lepšímu zvládání migrace, efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů se shodla na odmítnutí paktu. "Zavedeme politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci. Odmítneme migrační pakt EU a přijmeme nový zákon o migraci a azylu," stojí v návrhu programového prohlášení.

Velikost fondu solidarity pro rok 2026 odráží podle Rady EU skutečnost, že migrační pakt začne platit až v polovině roku. Takzvané referenční číslo pro solidární fond státy EU stanovily na 21.000 relokací nebo jiných solidárních opatření nebo 420 milionů eur finančních příspěvků. V praxi to znamená, že právě tento počet migrantů či finančních příspěvků si mezi sebou jednotlivé státy EU musí rozdělit. "Je na každém členském státě, aby se rozhodl, k jakému typu solidárního opatření se zaváže, včetně možnosti zavázat se ke kombinaci různých opatření," stojí v dnešním prohlášení.

Řecko, Kypr, Španělsko a Itálie jsou podle Evropské komise vystavené neúměrnému migračnímu tlaku a budou mít nárok na přístup k fondu solidarity pro členské státy potýkající se kvůli migraci se zátěží. Česko, Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko podle EK spadají do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, a měly tak možnost požádat o odečtení jejich příspěvků.

Dnešní politická dohoda musí být ještě formálně schválena. Očekává se, že se tak stane na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v úterý 16. prosince. Teprve poté by měly být zveřejněny jednotlivé příspěvky do fondu solidarity pro země EU.