Výsledek hospodaření podle Stanjury ukazuje, že rozpočet na loňský rok byl realistický. „Přes všechny mimořádné výdaje jsme rekordně investovali. Úspory jsme hledali a našli v provozních výdajích, v běžných výdajích, naopak v kapitálových výdajích to byl rekordní výsledek,“ řekl.

Celkové příjmy rozpočtu dosáhly 1,914 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 17,8 procenta. Výdaje byly 2,203 bilionu korun, proti roku 2022 se zvýšily o 11 procent. Obě strany rozpočtu skončily na nižší než plánované úrovni. Podle zákona o státním rozpočtu měly být příjmy 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun.

Meziročnímu zlepšení příjmové strany rozpočtu přispěly příjmy z Evropské unie, které se proti roku 2022 zvýšily o 56,8 miliardy korun, a dividenda společnosti ČEZ, která byla meziročně o 30 miliard korun vyšší. Rostly i daňové příjmy, když nejvýraznější meziroční nárůst zaznamenala daň z příjmu právnických osob. Její inkaso se zvýšilo o 33,1 procenta na 201,7 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu fyzických osob vzrostlo o 20,4 procenta na 148,8 miliardy korun. Z DPH státní rozpočet získal 365,1 miliardy korun, meziročně o 5,8 procenta víc. O 3,4 procenta se naopak snížil výnos spotřební daně, celoročně činil 148,2 miliardy korun. Podle Stanjury je to zejména kvůli změně preferencí spotřebitelů tabákových výrobků.

Na výdajové straně rozpočtu byl objemově největší nárůst u výdajů na důchody, které se zvýšily o 97,1 miliardy korun na 685,2 miliardy korun. Nejdynamičtěji rostly neinvestiční transfery podnikatelům, které se meziročně zvýšily o 54,6 procenta na 137,8 miliardy korun. Ovlivnily to zejména příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií. Investice vzrostly o 13,6 procenta na 211,4 miliardy korun.

Předloni skončil státní rozpočet s deficitem 360,4 miliardy korun. V roce 2021 byl schodek rekordních 419,7 miliardy korun, v roce 2020 pak 367,4 miliardy korun. Předtím nikdy nepřekročil dvousetmiliardovou hranici.

Na letošní rok sněmovna schválila státní rozpočet se schodkem 252 miliard korun. Stanjura přitom očekává, že letos by neměl vývoj rozpočtu v jednotlivých měsících kolísat tolik jako loni, protože v něm bude méně mimořádných výdajových položek. Střednědobé plány počítají s postupným snižováním deficitu v dalších letech. 

Státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl z 2,895 na 3,111 bilionu korun

Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun, informovalo dnes ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 285 879 korun. Obsluha státního dluhu vyšla na 68,3 miliardy korun, meziročně o 18,6 miliardy korun víc. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) se státní dluh snížil na 42,3 procenta HDP z loňských 42,7 procenta.

V letošním roce bude třeba na dluhové financování 468,8 miliardy korun, což odpovídá 6,1 procenta HDP, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výpůjční potřeba bude o 191,2 miliardy korun nižší než v roce 2023, v poměrném vyjádření klesne z loňských devíti procent HDP.

Pokles je dán menším objemem splatných státních dluhopisů v letošním roce, když splátky státního dluhu dosáhnou 212,4 miliardy korun, o 159,1 miliardy korun méně než v roce 2023. Průměrná doba splatnosti státního dluhu je 6,5 roku.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Z windfall tax a odvodu z nadměrných příjmů má stát asi 60 miliard, očekával víc

Stát na mimořádných opatřeních zavedených kvůli vysokým cenám energií loni vybral zhruba 60 miliard korun. Z toho 39,1 miliardy korun vynesla daň z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) a 18,5 miliardy korun šlo do státního rozpočtu z odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny, informovalo dále ministerstvo financí. Ministerstvo původně očekávalo inkaso z obou opatření celkem 100 miliard korun, v srpnové predikci příjmů odhad snížilo na 64,5 miliardy korun s ohledem na vývoj cen energií.

Windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zdůvodnil to jejich neočekávanými příjmy v důsledku razantního růstu cen energií, v případě bank výrazného zvýšení úrokových sazeb. Producenti energie navíc platí odvod z příjmů za dražší elektřinu než vládou stanovené prahy podle jednotlivých zdrojů energie.

Dominantně se na příjmech z windfall tax podílely energetické firmy, které odvedly 34,4 miliardy korun. Firmy ve zpracovatelském průmyslu zaplatily 2,7 miliardy korun, těžební společnosti jednu miliardu korun a banky 700 milionů korun.

Výnos z mimořádných opatření sloužil k pokrytí nákladů spojených s cenovými stropy, které vláda loni stanovila pro ceny elektřiny a plynu s ohledem na jejich razantní růst. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tyto výdaje dosáhly 76,1 miliardy korun, saldo mimořádných příjmů a výdajů tedy skončilo v deficitu 18,2 miliardy korun.

Stanjura také doplnil, že v letošním roce bude stát v souvislosti s loňskými opatřeními na kompenzaci vysokých cen doplácet ještě dalších 14 miliard korun. I v této souvislosti zatím nechtěl mluvit o tom, zda se zkrátí platnost windfall tax, která má platit ještě v letošním a příštím roce. Po vyhodnocení dopadu všech opatření na příjmové i výdajové straně rozpočtu na přelomu března a dubna chce ve vládě debatovat o budoucnosti daně. Vyloučil ale, že by platila i po roce 2025.