Stát dal na rozvoj vodní cesty téměř miliardu, efekt je mizivý

Za dosud nepostavené plavební stupně na Labi stát zaplatil už 927 milionů korun. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) však podíl vodní dopravy na přepravě zboží v Česku zůstává dlouhodobě nízký, k převodu části přepravy ze silnic na lodě nedochází.

Kontrola se týkala projektů rozvoje vodních cest a podpory nákladní vodní dopravy od roku 2014, které spadají pod ministerstvo dopravy - a jím zřízené Ředitelství vodních cest (ŘVC).

Od roku 2010 se na vodě přepraví ročně asi jedno procento z veškerého přepravovaného zboží. Příčinou je nespolehlivost labsko-vltavské vodní cesty. Obzvlášť problematická je dle kontrolorů splavnost v úseku od Ústí nad Labem k německé hranici.

Jako řešení vidí resort dopravy vybudování plavebního stupně v Děčíně. Stát do přípravy investoval už 625 milionů korun, projekt však provázejí spory mezi ministerstvem dopravy a ministerstvem životního prostředí.

Podobná situace je i s plavebním stupněm Přelouč II. Tam přípravy probíhají už 25 let a jsou provázeny spory mezi ekologickými organizacemi a státem. V tomto případě stát do projektu investoval 302 milionů korun.

ČTĚTE TAKÉ: Hřbitovy lodí: Místa, kde se zapadlé v písku v tichosti rozkládají tisíce vraků

Kontroloři varují, že pokud nebude zajištěna spolehlivost vltavsko-labské vodní cesty a vyřešeny problémy, hrozí, že investice do vodní dopravy nebudou mít pozitivní dopad.

"Příkladem jedné z takových investic je modernizace veřejného přístavu v Ústí nad Labem za více než 100 milionů korun. Díky ní se měla navýšit přeprava zboží o 1 944 kontejnerů ročně a množství převezených sypkých materiálů o 1 900 tun. Ve skutečnosti ale přeprava sypkých materiálů klesla, překládka kontejnerů nezačala vůbec," popisuje NKÚ v pondělní tiskové zprávě.

Kontroloři prověřovali i peníze, které stát vydal na modernizaci nákladních plavidel. Ministerstvo dopravy na zlepšení stavu lodí vynaložilo přes 53 milionů korun. Dle NKÚ ovšem ministerstvo předem nevyhodnotilo budoucí využití a přínos plavidel pro Česko. Jedno z modernizovaných plavidel tak například bylo v roce 2016 celkem 215 dní mimo provoz, v roce 2017 dokonce 326 dní.

NKÚ se také zaměřili na projekt koridoru Dunaj-Odra-Labe. "Zásadní podmínkou pro pokračování příprav budování koridoru je právně závazná shoda všech zúčastněných států, kterých se projekt týká. Taková shoda však zatím chybí. Bez ní hrozí, že peníze budou vynakládány neúčelně," varuje NKÚ.

Tagy: