Dnes je pondělí 27. září 2021., Svátek má Jonáš
Počasí dnes 20°C Dešťové přeháňky

Starý mocnář přežil před 143 lety třetí atentát

Starý mocnář přežil před 143 lety třetí atentát
Max Hödel střílí 11. května 1878 na prvního německého císaře Vilěma I. | zdroj: Profimedia

Druhého června 1878 schytal stařičký císař Vilém do těla 48 broků, které na něj vypálil duševně vyšinutý atentátník. Panovník se z toho ale vylízal a vládl až do úctyhodných 91 let.

Byl to již třetí atentát na Viléma I., pruského krále a prvního německého císaře. Pouhé tři týdny předtím, 11. května 1878, na něj střílel instalatérský tovaryš Max Hödel a už 14. července 1861 po něm v Baden-Badenu pálil student Oskar Becker.

Tentokrát to ale bylo horší. Z druhého patra domu na berlínské ulici Unter den Linden číslo 18 vystřelil duševně nemocný Karl Nobiling na Vilémův kočár dvakrát z brokovnice. Císaře, tehdy již 81letého, zasáhl a zranil do hlavy, krku a ramen. Vilémovi zachránila život piklhaubna, kterou sice 18 broků proděravělo, ale už neměly tu smrtící sílu. Přesto museli lékaři z císařova těla vyjmout další třicítku broků. Atentátník Nobiling se bezprostředně po činu pokusil o sebevraždu a na následky zranění 10. září zemřel.

Král a císař, který jím neměl být

Vilém přišel na svět 22. března 1797 jako druhorozený syn pruského krále Fridricha Viléma III. a Luisy Meklenbursko-Střelické. Vilémův starší bratr Fridrich Vilém IV. nastoupil po otcově smrti na trůn, ale jelikož byl bezdětný, stal se Vilém korunním princem. Když pak krále v červenci 1857 ranila mrtvice a nebyl schopen vládnout, stal se princ Vilém v roce 1858 regentem a po bratrově smrti v lednu 1861 nastoupil v 64 letech na trůn jako pruský král Vilém I.

Poté, co v červenci 1861 přežil první pokus o atentát, se dal o rok později dohromady s pruským diplomatem Otto von Bismarckem, který jako nový ministerský předseda zahájil tvrdou mocenskou politiku.

Vilém byl v tomto ohledu zdrženlivější, ale tím se Bismarck nenechal odradit. Podařilo se mu využít celonárodního nadšení v roztříštěném a do značné míry neschopném Německém spolku - a výsledkem bylo 18. ledna 1871 prohlášení Viléma prvním německým císařem. Vilém ovšem po celou dobu panování zůstal velkou měrou závislý na Bismarckovi, který se stal prvním německým kancléřem.

Bismarck využil atentátů k postavení sociálních demokratů mimo zákon

Pak se Bismarck pustil do boje proti domácí opozici, konkrétně proti politickému katolicismu a proti sílící sociální demokracii. Tu obvinil z obou atentátů na císaře Viléma v roce 1878 a nechal ji postavit mimo zákon, což trvalo až do roku 1890.

Pátého prosince 1878 se uzdravený císař Vilém I. opět ujal úřadu. Stát vedl ještě téměř deset let a zemřel 9. března 1888 v téměř 91 letech, což byl na tu dobu výjimečně vysoký věk. Po jeho smrti se císařem stal jeho syn Fridrich III., který ale otce přežil jen o 99 dní, Poté na trůn nastoupil Vilémův vnuk Vilém II.

Zdroje:
Vlastní, Die Welt