Splněné přání kardinála Berana: Papež povolil převoz jeho ostatků do Česka

AKTUALITA - Aktuality autor: šar

Papež František povolil převoz ostatků kardinála Josefa Berana do České republiky. Informaci České televize potvrdil český velvyslanec ve Vatikánu Pavel Vošalík. Papež tak učinil v souladu s poslední vůlí zesnulého kněze, který zemřel v roce 1969 ve vatikánském vyhnanství. Převoz by se mohl uskutečnit v dubnu. Nyní je tělo pohřbeno v chrámu svatého Petra ve Vatikánu, protože vláda v komunistickém Československu nepovolila návrat kardinálova těla do vlasti.

Kardinál Josef Beran během návštěvy Švýcarska v roce 1966

Kardinál Josef Beran během návštěvy Švýcarska v roce 1966,zdroj: Profimedia.cz

"Velvyslanec Vošalík telefonicky o rozhodnutí papeže informoval kardinála Dominika Duku," řekl mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman. Kardinál je v zahraničí a podrobnosti převozu ostatků se budou upřesňovat po Dukově návratu do České republiky. "Teď je čerstvý souhlas papeže, o detailech včetně termínu se teprve bude jednat," řekl mluvčí.

Vošalík označil za reálný termín druhou polovinu dubna. Česká strana o převoz Beranových ostatků usilovala dlouhodobě. V Praze by měly spočinout patrně v hrobce arcibiskupů ve svatovítské katedrále během letošního roku při stém výročí vzniku republiky. Podle neoficiálních informací se uvažovalo o konci dubna u příležitosti svátku sv. Vojtěcha (23. dubna), případně o 28. září spojeném se svátkem sv. Václava. Při té příležitosti by mohly být ostatky nejprve vystaveny ve Staré Boleslavi a poté převezeny do Prahy.

Kardinál Beran projevil přání být pohřben v chrámu svatého Víta na Pražském hradě, případně v hrobě svých rodičů v rodné Plzni.

Beran, který po odjezdu z Československa do Vatikánu u příležitosti jmenování kardinálem v roce 1965 se nesměl vrátit do vlasti, je jediným Čechem, jehož tělo bylo po smrti pohřbeno po boku papežů v kryptě chrámu svatého Petra. Pohřební obřad vedl tehdejší papež Pavel VI.

Kardinál Beran se stal kvůli dlouholeté internaci symbolem útlaku kvůli náboženskému přesvědčení a současně připomínal demokratickému světu těžký osud Československa. V roce 1998 byl zahájen proces jeho blahořečení.

Profil kardinála Josefa Berana

  • Kardinál Josef Beran, který byl v letech 1946 až 1969 arcibiskupem pražským a primasem českým, vzdoroval nacistickému i komunistickému režimu a inspiroval hnutí za občanská práva a svobodu náboženství. Jeho dlouholetá protiprávní internace (1949 až 1963) se stala symbolem útlaku kvůli náboženskému přesvědčení a demokratickému světu připomínala osud Československa. Od roku 1965 žil jako vyhnanec v Římě, kde také v roce 1969 zemřel a byl pochován. 
  • "Svojí věrností a vytrvalostí povzbudil katolíky celého světa. Byl pilířem víry, velkou osobností své doby," řekl o kardinálu Beranovi jeho poslední sekretář, emeritní biskup Jaroslav Škarvada. Popsal ho jako postavou drobného, ale duchem velkého člověka, ohleduplného, v zásadních otázkách pevného a neústupného, oddaného své víře, svému svědomí i svému lidu.
  • Beran se narodil 29. prosince 1888 v Plzni. Vystudoval teologii a křesťanskou filozofii na papežské univerzitě v Římě a na kněze byl vysvěcen v roce 1911.
  • Po návratu působil jako kaplan v Chyši na Karlovarsku a v Praze. Od roku 1917 byl profesorem a později ředitelem v katolickém pedagogickém ústavu sv. Anny v Praze. Své vědecké a pedagogické schopnosti pak prokázal od roku 1928 také na Teologické fakultě Univerzity Karlovy, kde přednášel pastorální teologii. Deset let, do června 1942, byl rovněž rektorem pražského arcibiskupského semináře.
  • Beran, který odsuzoval nacistickou zvůli, prokázal za války velkou občanskou statečnost. Za heydrichiády byl zatčen gestapem jako rukojmí a uvězněn. Prošel pankráckou věznicí, Terezínem, přežil i koncentrační tábor v Dachau. Stal se velkou morální autoritou, a to nejen mezi katolíky.
  • Po válce, když se obsazoval stolec pražského arcibiskupa, od smrti kardinála Kašpara v roce 1941 prázdný, shodli se kněží právě na Josefu Beranovi. Jeho jmenování arcibiskupem v listopadu 1946 pak uvítala celá československá veřejnost, vysvěcen byl v prosinci téhož roku.
  • Po komunistickém puči v únoru 1948 odmítal Beran jménem katolické církve vyhlásit loajální postoj komunistické moci a kněžím zakázal veřejnou a politickou činnost. Proto také exkomunikoval a suspendoval kněze Josefa Plojhara, který přijal místo v komunistické vládě. V rámci represí totalitního režimu pak byl od června 1949 internován na různých místech v Čechách. I po amnestii v roce 1963 byl však nucen žít mimo Prahu, v Radvanově na Táborsku, a nesměl vykonávat úřad.
  • Když pak umlčovaného metropolitu v jeho šestasedmdesáti letech jmenoval v lednu 1965 papež Pavel VI. kardinálem, povolil mu stát odjet na obřad do Říma. Ovšem bez možnosti návratu.
  • V nuceném exilu, ale ve svobodném světě, kardinál Beran znovu mohl hlásat své myšlenky. Jeho projev o svobodě svědomí na II. vatikánském koncilu, v němž se také vyslovil pro rehabilitaci Jana Husa a přišel s požadavkem náboženské svobody pro všechna vyznání, patří k nejvýznamnějším. Měl ohlas ve světovém tisku, ale i u českých krajanů, které Beran navštěvoval v Evropě i v Americe. Pro styk s vlastí využíval vatikánského rozhlasu, známá je jeho reakce na tragickou oběť Jana Palacha v lednu 1969.
  • V Římě Beran také založil na pomoc poutníkům významné České náboženské středisko Velehrad. Podnítil rovněž zahájení příprav ke kanonizaci blahoslavené Anežky České.
  • Kardinál Beran zemřel 17. května 1969. Do rodné země se nevrátil ani po smrti, tehdejší režim to odmítl. Papež Pavel VI., který měl k Beranovi přátelský vztah, mu proto poskytl výjimečnou poctu. Byl pohřben do krypty chrámu svatého Petra v Římě, kde jsou pohřbíváni téměř výlučně papežové, nedaleko hrobu svatého Petra. Pavel VI. také oproti zvyklostem osobně vedl pohřební obřady.
  • Ve vlasti se osobnosti a dílu kardinála Berana dostalo uznání až po pádu komunistického režimu. V roce 1991 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka I. třídy in memoriam. V roce 1998 začal proces Beranova blahořečení, jehož diecézní část skončila loni v květnu. Blahořečení předchází kanonizaci (svatořečení) a má dvě etapy: proces v diecézi a pak proces ve Vatikánu.

Tagy: zahraničí komunismus nacismus Vatikán domácí katolická církev papež František víra a náboženství dějiny a fakta

Zdroje: ČTK