„Situace bude pro většinu pacientů spíše diskomfortní než nebezpečná,“ řekl viceprezident ČLK Jan Přáda, který je od začátku lídrem akce za omezení přesčasů lékařů při zachování výše jejich odměn. Podle něj mají nemocnice zkušenost z epidemie covidu-19, jak péči zajistit v době omezeného počtu personálu. V případě větší potřeby, například hromadných neštěstí, nemocnice i nyní aktivují traumaplán a povolají personál i z domova.

Podle prezidenta ČLK Milana Kubka lékař jako jednotlivec za dostupnost péče neodpovídá. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) minulý týden uvedl, že je to odpovědnost zdravotních pojišťoven. Na síti X dnes večer napsal, že zástupci lékařů odmítli navýšení odměn zdravotníků o 8,6 miliardy korun. „To bylo skutečným maximem možného, co si systém, nemocnice a zdravotní pojišťovny mohou dovolit, aby to zdravotní systém ustál a nedoplatili na to pacienti a daňoví poplatníci,“ napsal. Splnění požadavků lékařů na navýšení platů podle něj vyžaduje desítky miliard. Na platy zdravotníků tak podle něj půjde příští rok navíc původně nabízených 6,8 miliardy korun.

Zdravotnickým odborům jsem spolu se splněním požadavků v oblasti vzdělávání a pracovních podmínek předložil i dvě férové nabídky, které jsem se zavázal splnit. Ta poslední počítala s tím, že na odměny zdravotníků půjde 8,6 miliardy korun. To bylo skutečným maximem možného, co si… pic.twitter.com/q04a5Zp5PU

— Vlastimil Válek (@vlvalek) November 29, 2023

Služby na prosinec musely managementy nemocnic rozepsat už v polovině listopadu. „Pokud jeden z lékařů vypadne, onemocní nebo mu onemocní děti, provoz nebude bez toho, aby se porušoval zákoník práce, možný,“ uvedl na tiskové konferenci lékař Tomáš Matějek z Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Chirurg Jan Vorel z nemocnice v Českém Krumlově dodal, že stávající zákoník práce se bude prosincovým provozem nemocnic dál porušovat. „Kdybychom ho dodržovali a sloužili jenom 12 hodin, tak se bojím, že bychom nebyli schopni zajistit akutní péči,“ řekl.

Místo dosavadní praxe, kdy při 24hodinové službě lékaři kombinují běžnou směnu a přesčas, některé nemocnice zavádějí směnný provoz. „Všichni jsme souhlasili se směnností, jenom tak jsme mohli ten provoz poskládat,“ uvedla například lékařka Hana Donovalová z Nemocnice Příbram. Podle mluvčí sekce lékařky Moniky Hilšerové ale například ve Fakultní nemocnici Bulovka lékaři směnný provoz odmítli.

„Je falešné si myslet, že Silvestrem se situace vyřeší a všechno pak začne fungovat jako doposud. My ale potřebujeme, aby se systém změnil,“ uvedl Přáda. Dodal, že není možné spoléhat na přesčasy, protože ty jsou podle zákona výjimečné a nelze je plánovat. Lékaři jsou podle něj ochotní dál jednat, ve čtvrtek se sejdou s premiérem Petrem Fialou (ODS).

Velké problémy podle ČLK mohou mít například anesteziologicko-resuscitační oddělení, protože jejich lékaři jsou potřeba i pro další operace. Například v Nemocnici Jihlava bude podle nich v provozu jen pět ze současných devíti anesteziologických týmů. V Mostě bude o tři sály méně, než je běžné, zajistí tak jen akutní provoz. V Praze bude podle nich omezený provoz dětských oddělení v Krči, na Bulovce i ve Všeobecné fakultní nemocnici, plně zůstane v provozu podle lékařů jen v Motole.

Fiala: S lékaři se budu snažit situaci odblokovat, limit jsou ale finance

Na čtvrteční schůzce se zástupci nespokojených lékařů se bude premiér Fiala snažit situaci odblokovat. Řekl to po dnešním jednání vlády. Fiala vidí jako problém spojení rychle a relativně jednoduše řešitelných požadavků, například na vzdělávání či změny zákoníku práce, a dlouho neřešených problémů českého zdravotnictví.

„Budu hledat všechny cesty, které povedou k tomu, abychom mohli dosáhnout dohody,“ řekl novinářům premiér. V některých věcech, které lékaři žádali, je podle něj velký posun. „Také jsme přistoupili k novelizaci zákoníku práce, abychom vrátili stav, který byl,“ doplnil. Nespokojenost lékařů začala letos v létě s novelou zákoníku, která objem možné dobrovolné přesčasové práce zdvojnásobila. Novela, kterou ve čtvrtek začne projednávat sněmovna, by měla ustanovení v zákoníku od roku 2024 vrátit zpět na 416 hodin.

„Pak jsou tu další nevyřešené otázky, které si zítra pokusíme pojmenovat a posunout dopředu,“ dodal Fiala. Některé věci ale podle něj v krátkém čase vyřešit zřejmě nepůjdou. „Jsou to problémy, které se vrší a kterými se nikdo nezabýval. A my bychom měli teď všechno naráz posunout k lepšímu výsledku,“ dodal.

Limity jsou podle něj například v objemu dostupných peněz. „To, že před námi je vážná diskuse o tom, jak rozvíjet zdravotní systém tak, aby byl udržitelný, je pravda,“ řekl Fiala. Jeho cílem je dosáhnout takového výsledku, aby nebyla žádným způsobem narušena kvalita a dostupnost zdravotní péče.