Dnes je sobota 19. června 2021., Svátek má Leoš
Počasí dnes 15°C Skoro jasno

Speciální klinika u Baltu učí lidi po covidu znovu dýchat a chodit

Speciální klinika u Baltu učí lidi po covidu znovu dýchat a chodit
Lidé po prodělaném Covidu se musí mnohdy učit znovu fungovat. Pomáhá tomu i speciální rehabilitace | zdroj: Profimedia

Vyléčením z covidu nemoc pro mnoho pacientů stále nekončí. Mnozí se ještě měsíce potýkají s dalšími zdravotními problémy, které mnohdy lékaři odmítají připisovat prodělané nákaze koronavirem. Na klinice na pobřeží Baltu takové pacienty učí například znovu chodit nebo správně dýchat.

Simone Raveraová si vyhrne kalhoty, sundá boty a ponožky a pak nesměle vkročí do chladné vody Baltu. Padesátiletá zdravotní sestra z revmatologie se pomalu snaží dostat do formy poté, co loni na podzim prodělala covid-19 a pak ji čtyři měsíce po zotavení zasáhly další zdravotní problémy jako silná únava a "mentální mlha". Když už byla ze svého stavu zoufalá, našla kliniku, která se specializuje právě na léčbu pozdních a dlouhodobých symptomů spojených s prodělanou nákazou koronavirem.

"Ty příznaky byly skoro stejně strašlivé jako na začátku," říká Raveraová.

Klinika v Heiligendammu, severoněmeckém přímořském lázeňském městě, se snaží pomáhat právě lidem, které covid-19 postihl dlouhodobě a připomíná se jim i měsíce po prodělané infekci nepříjemnými potížemi. Dříve tady pomáhali hlavně pacientům s plicními chorobami, jako jsou astma, chronická bronchitida či rakovina, teď jde o jedno z největších zařízení, které se stará o rehabilitaci lidí po covidu-19.

Rehabilitace po blízkém setkání se smrtí

Podle šéfky kliniky Jördis Frommholdové byli mnozí ze zdejších 600 pacientů na pokraji smrti a teď se znovu učí správně dýchat, pracují na své kondici a snaží se poprat s neurologickými obtížemi. Druhou skupinu zdejších klientů tvoří lidé, kteří zažili mírný průběh nemoci a které pozdní příznaky zasáhly zhruba měsíc až čtyři měsíce po vyléčení. Většině je mezi 18 a 50 lety a neměli předtím žádné zdravotní problémy. "Jsou to lidé, kteří zpravidla nikdy nebývají nemocní," říká Frommholdová.

profimedia-0514830902 I chůze může dělat problémy | zdroj: Profimedia

Právě tito odolní jedinci náhle zažívají dýchavičnost, deprese nebo potíže se soustředěním. A někteří dokonce mají příznaky podobné demenci. Jedna zdravotní sestra například vyplavila kuchyň, protože zapomněla zavřít kohoutek. "Další třeba nejsou schopní dělat s dětmi domácí úkoly, protože otázkám sami nerozumějí," popisuje Frommholdová. Tyto potíže přitom lékaři často neberou vážně.

Takoví pacienti ztrácejí vlasy, trpí bolestmi svalů a kloubů, mají kolísavý krevní tlak a závratě, výsledky běžných testů jsou ale u nich v normálu. "Vypadají mladě, dynamicky, jsou výkonní, ale už nemůžou dělat věci, které dělali dřív," říká šéfka kliniky. Proto se jim tady snaží pomáhat a zaměřují se v první řadě na nácvik správného dýchání, pracují i na koordinaci, správném postavení těla, posilují výdrž a součástí programu je i psychologická péče a terapie.

Zvládnout chodit a soustředit se

Jedenapadesátiletá učitelka z mateřské školy v Chotěbuzi Heike Rischová nebyla při propuštění z nemocnice po covidu-19 schopná ani sama chodit. "Zdálo se mi, jako kdybych ve chvilce zestárla o 30 let," říká. "Svému tělu už prostě nedůvěřujete, ani své hlavě," dodává.

Když přijela na kliniku, nedokázala chodit pozpátku, udržet pingpongový míček na raketě a nepozná ani, kolik je hodin. Přesto doufá, že se jednoho dne vrátí do práce. "S dětmi jsem ráda, ale musím se umět soustředit. A taky občas musím zvládnout dělat dvě věci naráz," říká.

Studie o tom, kolika lidí celkem se tyto pozdní zdravotní potíže spojené s covidem-19 týkají, zatím neexistují. Podle Elizabeth Murrayové z londýnské University College je výzkum obtížný i proto, že příznaky pacientů se od sebe velice liší. Z průzkumu britského statistického úřadu ale vyplynulo, že na potíže i pět týdnů pro prodělané infekci koronavirem si stěžuje asi pětina nemocných.

I kdyby trvalé potíže měl jen zlomek nakažených, pak by to při rozměrech pandemie mohly nakonec být miliony lidí. "To je spousta lidí navíc, o které je potřeba se postarat, a to ve chvíli, kdy zdravotnické systémy zrovna neoplývají volnou kapacitou," upozorňuje Murrayová.

Zdroje:
ČTK, AP