AI dokáže identifikovat a odstranit škodlivý či ilegální obsah ve velkém, v případě drastických záběrů z válek však nedokáže poznat porušování lidských práv. Smazaný klíčový obsah navíc nemusí být archivován.

S tím se setkávají hlavně novináři na Ukrajině. Televize BBC například krátce po vypuknutí války zdokumentovala masakr na předměstí Kyjeva. Ruští okupanti zastřelili bezbranné muže, ženy i děti na útěku. Novináři z BBC zachytili na kamerách nejméně sedmnáct mrtvých těl a vyhořelé automobily. Tyto materiály se rozhodli zveřejnit, neboť se jednalo o důležité důkazy o spáchaných válečných zločinech. Jejich cílem bylo vyvrátit tvrzení Kremlu, že ruští vojáci po civilistech nestříleli. Moskva totiž opakovaně zabíjení civilního obyvatelstva popírala. Novináři se pokusili nahrát videa na Facebook a Instagram, sociální sítě je však rychle odstranily.

Pak se pokusili nahrát videa na Instagram a YouTube prostřednictvím falešných účtů. Instagram odstranil tři ze čtyř z těchto videí do jedné minuty. YouTube nejprve zavedl věkové omezení, ale o deset minut později je rovněž smazal.

Po chvíli to redakce zkusila znovu, videa se však nepodařilo nahrát. Výzvu k obnovení na základě toho, že videa obsahují důkazy o válečných zločinech, sociální platformy zamítly.

Archivovat obsah je důležité

Netýká se to však jen Ukrajiny. Televize BBC hovořila s mužem jménem Imád, který vlastnil lékárnu v syrském městě Aleppo. V její blízkosti v roce 2013 explodovala barelová bomba.

Na ulici podle něj ležela zkrvavená těla a utržené končetiny. Tyto děsivé scény zachytily televizní štáby a zveřejnily je na sítích Facebook a YouTube, krátce nato však byly odstraněny. Když Imád žádal o azyl v EU, byl vyzván k předložení důkazů, že na místě činu byl. „Byl jsem si jist, že moje lékárna byla zachycena na kameře. Ale když jsme se připojil k internetu, dostal jsem se ke smazanému videu,“ přiznal Imád.

Technologičtí giganti se podle svého vyjádření snaží vyvážit povinnost tyto materiály zveřejňovat, a zároveň chránit uživatele. Meta i YouTube tvrdí, že záběry z válek spadají pod výjimky, jejichž sledování může být omezeno věkem. Experiment BBC však naznačuje, že to není pravda. Skupiny pro lidská práva volají po archivování všech důkazních materiálů.

Nástroj pro automatické stahování a ukládání důkazů o porušování lidských práv například v Sýrii, Jemenu, Súdánu a na Ukrajině ještě před jejich smazáním na sociálních sítích vyvinula společnost Mnemonic. Ta zachránila už přes 700 tisíc materiálů z válečných zón. Každý záběr je klíčovým vodítkem k identifikaci událostí na bojišti. Může prozradit například lokaci, datum a pachatele. Dokázat válečný zločin je nesmírně obtížné. Čím více zdrojů, tím jsou šance vyšší.