„Vyzýváme všechny státy, aby dodržovaly zásady mezinárodního práva včetně územní celistvosti a suverenity, mezinárodního humanitárního práva a mnohostranného systému, který zajišťuje mír a stabilitu,“ píší státníci v prohlášení G20, které má přes 30 stran. „Vítáme všechny relevantní a konstruktivní iniciativy, které podporují komplexní, spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině,“ stojí v prohlášení, které ale v této souvislosti nezmiňuje Rusko jako původce konfliktu. „Použití nebo hrozba použitím jaderných zbraní jsou nepřípustné,“ uvádí se rovněž v dokumentu.

Summitu předsedal indický premiér Naréndra Módí, mezi hosty byl americký prezident Joe Biden, německý kancléř Olaf Scholz, britský premiér Rishi Sunak, japonský premiér Fumio Kišida nebo francouzský prezident Emmanuel Macron. Chyběli ale čelní představitelé dvou zemí, jejichž postoj k válce na Ukrajině je zásadně odlišný od Západu. Nepřijel ruský prezident Vladimir Putin, kterého zastoupil ministr zahraničí Sergej Lavrov, a ani čínský prezident Si Ťin-pching, místo něhož přijel premiér Li Čchiang.

Velkým tématem summitu bylo klima, vývoz obilí z ukrajinských přístavů nebo protiruské sankce. Lídři zemí G20 se shodli také na bankovní reformě nebo regulaci kryptoměn. V deklaraci rovněž slibují „chránit zranitelné prostřednictvím podpory spravedlivého růstu a posílení makroekonomické a finanční stability“ nebo „nulovou toleranci korupce“. Chtějí zajistit potravinovou bezpečnost, která je podmíněna dostupností hnojiv nebo investicemi do inovací v zemědělství. 

Evropská unie, Spojené státy a další partneři v Dillí představili projekt železniční a lodní dopravy, který má lépe propojit Evropu, Blízký východ a Indii. Projekt je považován za odpověď na čínskou iniciativu známou jako nová Hedvábná stezka.

Lídři skupiny G20, která sdružuje především jednotlivé státy, mezi sebe pozvali Africkou unii. Jediným regionálním uskupením s členstvím byla dosud Evropská unie a jediným stálým členem z Afriky byla Jihoafrická republika. Po letech diplomatických snah Afričanů tedy bude mít na významném mezinárodním fóru zastoupení i dalších 54 afrických zemí. G20 bez Africké unie zahrnuje 85 procent světového hrubého domácího produktu, 75 procent objemu světového obchodu a dvě třetiny světové populace. Přijetí AU bude formálně dokončené během příštího roku.

G20 se podle Macrona dost nevěnovalo klimatu, Melionová má summit za nelehký

Summit G20 se dostatečně nevěnoval klimatickým otázkám, uvedl na závěrečné tiskové konferenci v Dillí francouzský prezident Emmanuel Macron. Italská premiérka Giorgia Meloniová ocenila indické předsednictví a dodala, že summit nebyl lehký. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov konferenci využil ke kritice Západu. Země globálního Jihu zabránily, aby dění na Ukrajině zastínilo agendu ekonomického setkání, dodal Lavrov.

„Všichni musíme velmi rychle, rychleji, než dosud činíme, přestat používat uhlí,“ uvedl Macron. Výsledky summitu stran klimatu jsou podle Macrona „nedostatečné“. Na ekonomickém setkání nebylo možné očekávat velký posun v otázce války na Ukrajině, dodal Macron. Výstupy summitu podle francouzského prezidenta není možné považovat za vítězství ruské diplomacie, protože ta byla summitu izolovaná.

Meloniová uvedla, že Itálie nabídla Indii spolupráci na summitu G20, který považuje za „strategické vícestranné fórum, které umožňuje dialog s rozvíjejícími se zeměmi a globálním Jihem“, uvedla ANSA.

O globálním Jihu hovořil také Lavrov, podle něhož tyto země mají odlišné vnímání dění na Ukrajině než západní země. „Kyjevský režim sám zničil územní celistvost své země. (...) Mezi rozvojovými členy G20 existuje správné pochopení toho, co se děje,“ uvedl Lavrov, jehož země odmítá odpovědnost za napadení Ukrajiny a o válce, kterou vyvolalo, důsledně hovoří jako o „speciální vojenské operaci“. Lavrov také prohlásil, že Západu nikdo nebrání angažovat se v Africe, ale africké země upřednostňují spolupráci s Ruskem.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po summitu řekl, že vyloučit Rusko z jednání o černomořské obilné dohodě by nebylo dlouhodobě udržitelné. Rusko, Ukrajina a Turecko budou o dohodě, od níž Moskva odstoupila v červenci, dál jednat, dodal Erdogan. Obnovení dohody podle něj není beznadějné. Erdogan podle téhož zdroje navrhl, aby členství v Radě bezpečnosti OSN nebylo stálé, ale rotující. Stálými členy Rady bezpečnosti jsou Británie, Francie, USA, Rusko a Čína. Dalších deset členů je nestálých a jsou voleni na dva roky.

Erdogan také uvedl, že jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o členství Turecka v Evropské unii. Turecký lídr také litoval, že se na summit nedostavil čínský prezident Si Ťin-pching.

S ohledem na nebezpečí, která představuje umělá inteligence (AI), navrhla von der Leyenová zřízení nového celosvětového poradního orgánu. Orgán podobný Mezivládnímu panelu pro změnu klimatu (IPCC) by se mohl zabývat společenskými riziky, ale také možnými přínosy této technologie, řekla politička v Dillí. Evropa by podle ní měla společně s partnery vytvořit globální regulační rámec pro AI.