Izolaci bude možná dál nařídit individuálně. „Míru individuálního rizika posoudí buď praktický lékař, nebo odborníci krajské hygieny. Mohou nařídit individuální izolaci nebo jiná karanténní opatření jako u jiných infekčních nemocí,“ řekl Válek. Podobně podle něj postupuje většina evropských zemí.

Ministr před jednáním kabinetu novinářům řekl, že covid je stále jedno z nejvážnějších virových onemocnění na světě a bude tady stále. „Víme ale jak ho diagnostikovat, jak ho léčit, jak se chránit,“ zdůvodnil změnu. Onemocnění podle něj bude po zrušení povinných izolací standardní vážnou smrtelnou nemocí, ke které se bude přistupovat normálně.

Ministerstvo zdravotnictví v odůvodnění této změny uvedlo, že lékaři budou zvažovat míru rizika, kterou pozitivně testovaný pro své okolí znamená. Přísněji by mohli posuzovat například zdravotníky, kteří pracují s lidmi se sníženou imunitou, nebo pracovníky v lůžkových zařízeních sociálních služeb. Mohou jim místo izolace ale také nařídit třeba nošení respirátoru.

Vylidněné Staroměstské náměstí v době pandemie covidu | zdroj: Tomáš Krist / MAFRA / Profimedia

Šíření nakažlivé lidské nemoci je trestným činem, za který trestní zákoník v základní sazbě ukládá šest měsíců až tři roky vězení. Na vládním seznamu nadále zůstanou například cholera, mor, AIDS, pohlavní nemoci, salmonelózy, SARS, záškrt nebo tuberkulóza. Ministerstvo zdravotnictví chce, aby se léčení covidu-19 vrátilo do rukou lékařů. O tom, zda nakaženého člověka pošlou do izolace, mají rozhodovat podle míry rizika - konkrétně podle zdravotního stavu pacienta, jeho okolí nebo vykonávané práce.

Podmínky izolace a karantény se za tři roky pandemie covidu-19 měnily. První pacienti v březnu 2020 byli důsledně izolováni v nemocnicích. Nejdříve byla izolace čtrnáctidenní a všem kontaktům nakaženého se nařizovala karanténa, později se izolace zkracovala na deset a sedm dní. Karanténa byla zrušena loni v únoru před rokem a v současné době se na kontakty nakaženého, včetně členů jeho domácnosti, žádné automatické povinnosti nevztahují.

Vláda schválila novelu zákoníku práce s úpravou práce na dohodu či z domova

Práce na dohodu by měla být předvídatelnější. Lidé, kteří pracují z domova, by mohli od zaměstnavatele dostávat případně paušál na náhradu nákladů. Rodiče s dětmi do devíti let by měli mít nárok na kratší úvazky či práci na dálku. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kodex dostane k projednání sněmovna.

„Je tam promítnuta oblast digitalizace, aby zaměstnavatelé a zaměstnanci spolu mohli komunikovat elektronicky. Dosavadní právní úprava to nezná, v době covidu to způsobilo řadu problémů. Definujeme základní parametry práce z domova, aby byly zajištěny i otázky případné úhrady nákladů, které zaměstnanec má,“ uvedl Jurečka.

Novelu připravilo ministerstvo práce. Přenáší do ní dvě směrnice EU o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou. Úpravy se mimo jiné týkají pravidel práce na dohodu či zaměstnávání rodičů. Změny měly začít platit do začátku loňského srpna. ČR na úpravu legislativy a zavedení do praxe měla přes tři roky. Minulá vláda to neprovedla. Česku teď hrozí pokuty. Podle podkladů pro vládu může Evropská komise požadovat jednorázově minimálně 1,31 milionu eur (nyní asi 30,7 milionu korun) a za každý den až do nápravy penále od 1584 do 95 013 eur (37 114 až 2,23 milionu korun). Na podobě novely se Jurečka domluvil s odboráři a zaměstnavateli. Začátkem února podepsali dohodu, že se nikdo z nich už nebude snažit kodex při projednávání v parlamentu pozměnit.

Lidé, kteří pracují z domova či na dálku, by měli dostávat náhradu nákladů. Tvořil by ji vedle prokazatelných výdajů i paušál za plyn, elektřinu, vodu či odvoz odpadu, když se upraví v dohodě o home office či ve firemních předpisech. Hodinovou částku má stanovit ministerstvo práce podle údajů statistiků vždy od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. V navrhované novele je teď 2,80 koruny za každou započatou hodinu. Zaměstnavatel může ale platit i víc. „Je tam i třetí varianta. Může být práce z domova bez úhrady. Jsou tu všechny tři varianty,“ uvedl Jurečka.

Mimořádně se paušál změní, pokud se náklady zvýší proti zákonné částce či proti částce ve vyhlášce nejméně o 20 procent. Náhrady si mohou domluvit i dohodáři.

Podle novely by práce na dohodu měla být předvídatelná. Zaměstnavatel by u ní měl nejméně tři dny předem rozvrhnout pracovní dobu a rozvrh by měl poslat pracovníkovi písemně. Takzvaní dohodáři by mohli od příštího roku také dostávat dovolenou podle počtu odpracovaných hodin. Měli by mít i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci či ve ztíženém prostředí. Při placení odvodů by měli pobírat ošetřovné. Po půl roce u firmy by mohli žádat o běžnou pracovní smlouvu.

Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké by měli mít nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby. Zamítnutí by jim zaměstnavatel musel zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku by nesměl nařídit práci přesčas.