Z rozhodnutí Shellu mají radost především ekologičtí aktivisté, kteří kritizovali průzkumné vrty, jež firma prováděla asi 80 km od severozápadního pobřeží Aljašky.

Shell utratil za průzkum sedm miliard dolarů v domnění, že se mu investice vrátí. Nakonec firmě ale nezbylo než přiznat, že v oblasti sice objevila naleziště, ale ne v tak bohatá, jaké původně očekávala a jaké by se firmě vyplatily při dnešních cenách ropy. 

Společnost je navíc pod dlouhodobějším tlakem akcionářů, kteří se obávají, že by marné průzkumy v oblasti Aljašky negativně ovlivnily ceny akcií firmy.

Shell navíc přiznává, že ho zaskočila rovněž míra ekologických protestů proti prozkoumávání Aljašky. Společnost se kvůli tomu začala obávat o svou pověst.  

Podle aktivistů jakákoli průmyslová činnost na Aljašce vážně ohrožuje existenci některých vzácných druhů, třeba ledních medvědů a mrožů, a podílí se na skleníkovém efektu. 

Zdá se, že svou roli sehrálo i prohlášení americké prezidentské kandidátky Hillary Clintonové, která oznámila, že by jako šéfka Bílého domu blokovala jakákoli nová povolení pro další pobřežní vrty na Aljašce.

Americká nezávislá výzkumná agentura United States Geological Survey (USGS) odhaduje, že je na Aljašce asi 30 procent dosud neobjevených ložisek zemního plynu a 13 procent ropy.