Stejně jako u poslaneckého návrhu vláda doporučila, aby se návrh vztahoval až na budoucí členy českého Parlamentu a Ústavního soudu. Předejít se tak má sporům o to, zda novela nemění zpětně pravidla hry pro současné zákonodárce.

Senátoři svou novelu vypracovali už v květnu, zhruba měsíc poté, co podobný návrh sněmovny vinou absencí o dva hlasy neschválili. Horní komora, která podobně jako vláda může předkládat zákony jen jako celek, ale novelu vyslala do schvalovacího procesu až na červencové schůzi. Poslanci mezitím předložili vlastní předlohu.

Poslanci budou návrhy zkoumat souběžně

Návrhy mají zrušit dosavadní praxi, podle níž je trestní stíhání poslance nebo senátora v konkrétní kauze navždy vyloučeno, pokud to sněmovna nebo Senát odmítnou. Nově má platit, že zákonodárce není možné trestně stíhat v jeho funkčním období bez souhlasu komory, jejímž je členem. Podobná pravidla se mají vztahovat i na ústavní soudce.

Předkládací zpráva k dnešnímu materiálu poukázala také na stanovisko předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, podle něhož by napříště souhlas s trestním stíháním ústavních soudců neměl dávat Senát. S odkazem na právní úpravu v jiných státech navrhl Rychetský zvážit, že by souhlas dávalo plénum Ústavního soudu. Poslanci budou oba návrhy asi posuzovat souběžně.