"Sedavého způsobu života přibývá v Evropě a poněkud rychleji ve Francii," uvádí profesor Jean-François Toussaint, ředitel Institutu pro biomedicínský výzkum a epidemiologii sportu (IRMES). Podle průzkumu Eurobarometru se počet Evropanů, kteří uvedli, že se nevěnují žádné fyzické aktivitě ani sportu, zvýšil od roku 2009 do roku 2013 ze 39 na 42 procent. 

Aby se člověk těšil dobrému zdraví, měl by podle Světové zdravotnické organizace (WHO) udělat denně nejméně 10.000 kroků. To lze změřit pomocí krokoměru. Tento požadavek podle průzkumu IRMES nesplňuje 75 procent Francouzů ve věku od 18 do 64 let. A počet těch, kdo se pravidelně věnují fyzické aktivitě nebo sportu, poklesl o pět procent. 

Velmi znepokojivé je podle Toussainta to, že lidé ve věku 18 až 24 let chodí pěšky mnohem méně než je průměr: ujdou kolem 2000 kroků denně. V této věkové kategorii se nejvíce projevuje tendence k sedavému způsobu života. Na vině tu prý je záliba ve videohrách a komunikace prostřednictvím internetu, chytrých telefonů či tabletů. Mladí ve věku od 18 do 24 let jsou "přilepení k obrazovce" a jsou dokonce méně aktivní než lidé ve věku od 55 do 64 let. 

Jací rodiče, takové děti

Výzkum IRMES však také ukázal vliv příkladu rodičů: čím jsou rodiče aktivnější, tím jsou aktivnější i jejich děti a naopak. Konečně u těch nejstarších je fyzická aktivita, jako je chůze, důležitým prostředkem k oddálení závislosti na okolí. Profesor François Carré dokonce uvádí, že čím více času lidé stráví v sedě, tím kratší je jejich délka života. 

List The Washington Post nedávno zveřejnil článek, v němž vyjmenovává negativní účinky sezení na tělo. Tato pozice podle listu vyvolává nemoci "od hlavy až k patě". Sedavý způsob života je spojen se špatným využíváním pokroku a je s ním spojen i nárůst obezity. 

Je prokázáno, že sedavý životní styl zabíjí více než tabák. Sezení přispívá k rozvoji rizikových faktorů pro vznik kardiovaskulárních chorob, vysokého tlaku, cukrovky, vysokého cholesterolu. Sezení však především činí náš organismus "lenivým" a všechny naše orgány tak fungují hůře. To činí tělo náchylným k rozvoji různých chorob včetně rakoviny. 

Nemoci svalů a kostí

Sezení přispívá k rozvoji všech nemocí svalů a kostí, zvyšuje bolesti zad a krční páteře. U starších osob podporuje rozvoj Alzheimerovy choroby a riziko pádů. Konečně sezení přispívá k četným problémům, které nám znepříjemňují život: těžké nohy, zácpa, pocit chronické únavy. 

Co tedy můžeme dělat, abychom těmto problémům zabránili? Především je třeba si uvědomit, že naše zdraví závisí hlavně na nás. Omezte dobu strávenou v sedě. Jestliže musíte v zaměstnání sedět, po dvou až třech hodinách se na dvě až tři minuty zvedněte a protáhněte. Ve veřejné dopravě se nehrňte na volné místo, jestliže jedete jen několik stanic. Denně choďte rychlou chůzí alespoň 30 minut.

Nevyhýbejte se chůzi do schodů a pokud můžete, jezděte na kole. Zkraťte oběd o deset minut a projděte se. Večer vám od únavy pomůže chvíle fyzické aktivity lépe, než když se rozvalíte na pohovku k televizi. Ta ať přijde až poté. Konečně do svého týdenního rozvrhu zařaďte dvakrát až třikrát týdně 30 až 40 minut tělesné aktivity. Využijte této příležitosti a sportujte s rodinou či přáteli.