Nejenže místní rady nemají prakticky žádné pravomoci a mohou rozhodovat zjednodušeně řečeno jen o tom, kde se postaví nový chodník, ale jak se má do politiky naplno zapojit žena, která nesmí sama o své vůli mluvit s cizími muži?

"I kdyby zvítězila jenom jedna žena, byly bychom hrdé. Ve skutečnosti jsme nečekaly žádné vítězství," prohlásila Sára Hasan Násífová, která prosazuje práva žen v poměrně tolerantní oblasti Džiddy. Úspěch je už to, že ženy dostaly konečně možnost volit, pasivní volební právo je už jen milá prémie.

Odvahu a oporu rodiny pro kandidaturu našlo 979 žen, hlas jich přišlo odevzdat 130 tisíc. Všechny ale mají štěstí, že jim jejich mužský dozorce volbu povolil a k hlasovací místnosti ji doprovodil nebo dovezl.

I proto nedávali odborníci ženám příliš velké naděje, i vzhledem k tomu, že z různých důvodů nemohly kandidátky na předvolebních mítincích usilovat o hlasy voličů. Ty, kterým se to podařilo, se zaměřovaly hlavně na sociální otázky, školství, kvalitnější silnice nebo zlepšení odvozu odpadů – klasická komunální témata.

V necelé dvacítce čerstvých političek převažují podnikatelky. Tedy ženy, které už nyní mají zastání v rodině. Jenže dokáže si úspěšná podnikatelka poradit v radě složené z mužů? Bude fungovat politická diskuse, nebo uslyší jen slova "mlč, ženo!"?

Bude se moci vůbec zapojit do řízení města, když musí ze zákona omezit setkání s cizími muži na minimum? Když i volební místnosti musely mít samostatné, oddělené od mužů? Když ženy mají ve většině veřejných budov vlastní vchod? Když ani v hromadné dopravě nesmí sdílet stejný prostor? To bude sedět v jiné místnosti?

Práva žen se v Saúdské Arábii sice v poslední době trošku vylepšují, ale k běžnému standardu mají a zřejmě ještě pár století budou mít stále daleko. 

To, že jako jediné ženy na světě nesmí řídit auto, je v tuto chvíli jeden z menších problémů – když už jí její poručník povolil politickou kariéru, zřejmě ji zvládne občas na zasedání hodit a pak ji při něm i pohlídat.

Nově alespoň vdovy dosáhly toho, že se mohou o rodinu postarat samy. Zhruba 16 procent Saúdek má možnost pracovat. Tedy pokud kvůli tomu nebudou zanedbávat péči o rodinu a jen do té doby, dokud to otec, manžel nebo syn dovolí. Účet, na který jim plat přijde, jim ale stejně bude muset zřídit jejich poručník.

Toho, co ženy v Saúdské Arábii stále ještě nesmí, je ale až děsivě dlouhý seznam. O komunikaci s muži, nepřetržitém dohledu a řízení auta tu už řeč byla. K tomu jsou tu i další věci jako zákaz plavání, sportu a "drobnosti" jako zákaz návštěvy hřbitovu, čtení necenzurovaných módních časopisů nebo kupování panenek Barbie.

Samozřejmostí je patřičně zahalující úbor, který s sebou nese mimo jiné nutnost nákupu oblečení od oka. Zkoušení oblečení v obchodě je – jak jinak – zakázáno. Stejně jako přehnaný make-up.

To je ale to, co místním ženám vadí nejméně.